BH, Snežka 2010
 
H U B Á L E K   Bohuslav, * 24. ledna 1933,  Praha.
 Rodiče měli až do roku 1949 obchod s malířskými potřebami v  tehdejší 
  Praze XIX  - Dejvicích.
  Sourozenci:   sestra * 1934,   bratr * 1944.
  Rodinné  poměry;    rozvedený = 1984,    dcera * 1962,   syn * 1974.
  Nejvyšší stupeň formálního  vzdělání =  dálkově Střední průmyslová 
  škola elektrotechnická v Praze,  Ječná ul.   Maturita  v  roce  1968.
  Znalost cizích jazyků: bez hovorové praxe  anglicky, německy,  rusky; 
   latinsky.
       Povolání: různé manuální  práce do roku 1976,  potom  revizní technik  elektro,  nízkého napětí
                        a hromosvodů,  souběžně  také   elektroúdržbář   ve   vedlejším   pracovním  poměru.
                        Poslanec České národní rady (ČNR) a Federálního shromáždění ČSFR= 1990-92.
                        Ředitel  Střediska  pro  dokumentaci  protiprávnosti  komunistického  režimu   při 
                        Ministerstvu spravedlnosti  ČR ( 14. I. - 31. XII.1994 ),  potom  důchodce.
       Životní mezníky:
       1945 - účast  v   Pražském povstání; spojka,  nosič zásob a zdravotnických potřeb,  beze zbraně.
       1949 -  noc ze 3. na 4. března; zatčen a uvržen do  třítýdenní kolusní vazby  komunistické  Státní 
                    bezpečnosti ( StB ),  Praha 1, Bartolomějská.
      1949 - 18.července tatínkova poprava; byl jedním z vedoucích odbojového uskupení Praha - Žatec.
      1949 - prosinec =  druhá cca týdenní kolusní vazba u StB,  Bartolomějská 4. Vyloučení ze septimy 
                  Benešova  státního  reálného  gymnázia v  Praze XIX,  Velvarská tř.   / dnešní Evropská /.
      1950 - učňovské  práce v  punčochárnách  n.p. Elite Varnsdorf.
      1952 - zatčen za  tzv.  velezradu  =  přechod hranic do  Západního Berlína;  tuberkulosa  plic =
                  po 3  měsících  vyšetřovací  vazby  StB  Liberec.   Odsouzen  Státním soudem  v Praze 
                  na 5 let.  TBC  léčena  hornickou prací v  horku 30° C   / uhelný  důl  Fierlinger - Mayrau 
                 ve  Vinařicích  u  Kladna /.  
      1953 - převezen do  Horního Slavkova = tábor Svatopluk.  Fárání do šachty Barbora jako vozač/ 
                 odbíhač, později obdobné  u těžby.  Kvůli mé tzv. nepřevýchově byla  zamítnuta  maminčina  
                 žádost o  podmínečné propuštění. Avšak vlivem  amnestie pro mladistvé, po úmrtí Klementa
                 Gottwalda,  byl  mi  trest snížen  o  2 roky,  aniž;  bych  o  tom  dříve  věděl.
     1955 - propuštěn z vězení. Potom skladový dělník n.p. Elite Varnsdorf.
     1956 - jeden a půl roku za tzv. pobuřování  =  diskusní podpora počátku Maďarské revoluce1956,
                 i pohotového a věcného vysílání exilového Rádia Svobodná Evropa, narozdíl od zdejších médií. 
                 Reakcí  na tento diskusní příspěvek byl  spontánní potlesk  cca 200  delegátů  celopodnikové
                 konference  Revolučního odborového hnutí ( ROH ).  Následkem bylo  další zatčení od  Státní
                 bezpečností.  Po  odmítnutí  veřejné  omluvy,  i  spolupráce  s  StB,   následovalo  odsouzení 
                 na 18  měsíců = soudní věznice Liberec, potom NPT ( nápravně pracovní tábor ) Boreč u Ml.
                 Boleslavi.  Náčelník NPT  využil své pravomoci,  která byla součástí amnestie  po  úmrtí  Ant. 
                 Zápotockého, na podzim roku 1957,  a  zamítl  moje možné amnestijní  propuštění.  Důvodem 
                 byly:  moje  protestní dvoutýdenní hladovka, dvakrát týdenní pobyt  v korekci za vzdorovitost 
                 a  odmítání tzv. dobrovolné  práce navíc  =   nad  ustanovení  Zákoníku práce.  Konec  trestu  
                 v  NPT Libkovice,  v  uhelné  šachtě Kolumbus.
      1958 - Po propuštění svízelné hledání práce,  potom  navážeč  cihel v cihelně Varnsdorf.
      1959 - 1960  vojín  u  technického  praporu    / manuální  práce =  stavby,  cihelna /.
      1961 - pomocný elektrikář  u komunálního  podniku  Rukov Rumburk, kde  jsem později absolvoval  
                 závodní  školu  práce  a  vyučení   v  oboru  elektro.
      1961 - svatba.
      1968 - zakladatel  Klubu  angažovaných  nestraníků ( KAN )   ve  Varnsdorfu.  Maturita  v  pražské 
                 Střední  průmyslové  škole elektrotechnické ( SPŠE ).
      1968 - 1969 elektrikář, při tom, po pracovní době, neplacený předseda  PV-ROH Rukov Rumburk,
                 který tehdy měl přes 1000 zaměstnanců.
      1969 - stavební  elektrikář  Montovaných staveb Praha. Úspěšný  mzdový  spor o cca  10 000 Kčs 
                 ve  prospěch  mzdově  poškozené  elektrikářské pracovní čety. Úspěch vlivem toho, že jsem 
                 dobře pracoval a nerozkrádal stavební materiál. Na stranické KSČ schůzi zaznělo rozhodnutí: 
                 Nedá  se  s  ním  nic  dělat;   je  taková  svině,  že na něj nic nemáme. A deset tisíc Kčs nebyl
                 nepřekonatelný  mzdový problém  pro ředitele stavební správy. Peníze ošizené partě proplatili.
      1976 - revizní technik u  Elektropodniku h.m. Prahy,  souběžně  elektroúdržbář  pražských bytových 
                 družstev.  Podněty do časopisu  Elektrotechnik,   přínosné změny do  technických  norem; 
                 ( ČSN  34 10 60 ), atp.
      1977- nepodepsal  jsem  Chartu 77,  kvůli  prvotním  signatářů,  například:
                 Hájek Jiří  ( hlavní podílník  na  sekernickém  zákoně  č.231/1948 Sb.)
                 Horák Robert ( nepěkná spoluúčast při zákroku StB u nás = 1949 )
                 Hromádko Oldřich (  velitel ostrahy jáchymovských lágrů ).
                 Následně aktivní účast v demonstracích proti režimu KSČ.  Např. také  instalace dálkového 
                 příjmu západoněmeckých televizí  pro panelový dům Jablonecká č.10-36, Praha 9,  Sídliště 
                 Prosek, čp.698 - 711 =  416  bytů.   Zprovozněno  6. června 1986 , včetně   dalších  aktivit.
 
  foto Pavel Hroch.  
                      V demonstraci, 
       Praha  17. listopadu 1989:    

             SVOBODU 

               PRAVDIVÉHO    

                                   SLOVA !

     Období 1990-1992 je také zaznamenáno  v knižních  encyklopediích  KDO JE KDO,  ČR  91/92;
                    KDO JE KDO, ČR  94/95;  i  ve  stenogramech  zákonodárných  sborů  1990 - 1992. 
       1991,  20. - 21. dubna Ustavující kongres ODS v Olomouci. Ze zásadního důvodu jsem se nestal  
                členem ODS, když byl přehlasován můj návrh, abychom nemíchali  jablka s hruškami. Aby si 
                bývalí komunisté  založili  Stranu  prozřevších   komunistů -  a v politické soutěži se prokázalo,  
                kdo je přínosnější pro Československo. Zda-li  ti,  kteří měli  výsadu  vyššího vzdělání,  praxi  
                v  řídících  funkcích,  včetně  zahraničních  stáží  -   nebo  jestli idealisté,  kariérně nesvázaní 
                s  komunistickým režimem.   Avšak  i  jako  nezařazený  poslanec  jsem mohl  dále  pracovat
                -  a  pracoval jsem. 
       1991, 13. listopadu  FS ČSFR  přijalo zákon  č. 480/1991 Sb. o době nesvobody  (1948-1989), 
                pracovně   nazývaný   »  lex  Hubálek  «  .
       1991, podzim.  Byl  zamítnut  můj návrh na  důvodné a radikální  snížení  početního stavu federální
                armády ze185 tisíc na 60 tisíc = uskutečněno až po více než deseti rocích, v proporcionálním 
                poměru Česká republika : Slovenská republika.  Stejně neuspěl  můj návrhu na  mimořádnou  
                ekologickou daň pro  výrobce zboží  těžko recyklovatelného a nerecyklovatelného;  aby stát 
                měl prostředky na  likvidaci  černých  skládek,  atp. ...... .
      1992, únor,   předseda KDU-ČSL,  Ing. Josef Lux  mi  nabídl  -  jako  nestraníkovi -  první místo 
               na kandidátce KDU-ČSL ve Středočeském kraji, v  nadcházejících  volbách do  FS ČSFR.  
               Ačkoli  jsem  okamžitě oslovil  všechny  redakce  okresních novin  ve  Středočeském kraji,  
               a  předplatil  si  jejich výtisky, za celý předvolební čas  ani  jedny o mně nevydaly jakoukoli
               informaci. Natož rozhovor s volebním lídrem v jejich kraji. I když v té době jsem absolvoval  
               70 km  pochodu  Praha - Prčice Středočeským krajem.  Ale  i  navzdory  této  " smysluplně 
               a novinářsky etické  " blokádě jsem  získal  více  než  3000 preferenčních hlasů. KDU-ČSL 
               však nepřekročila potřebných 5% hlasů - a ve druhém skrutiniu  jsem  nebyl  nominován. 
     1993, konec roku, už jako neposlanec jsem podal občanský návrh do vládní novely trestního zákona 
               o nepromlčení trestných činů při vypracování i schvalování  privatizačních  projektů. Návrh si  
               osvojil  JUDr. Vladimír ŘEZÁČ a  jako poslanec Parlamentu ČR  jej předložil a přizvával  mě 
               k  projednávání  ve výborech Poslanecké sněmovny. Vlivem toho  máme  v  trestním  zákoně  
               alespoň dvacetileté promlčení těchto skutků  ( v Trestním zákoně od 1. ledna 1994  ); i  když
               s  minimálním  justičním  využíváním  stále  platné  zákonné  možnosti. 
     1994  Rovněž má  práce ve  funkci  ředitele  SDPKR =  Střediska pro dokumentaci  protiprávnosti
               komunistického režimu při Ministerstvu spravedlnosti ČR, během roku 1994, byla společensky 
               přínosná. Nejenom zavedením racionalizačních opatření, jako bylo vypracování digitalizovaných
               rejstříků osob a stěžejních  událostí  ke všem  řešeným spisům: počínajíce  vyšetřovacími, až po 
               závěrečné soudní spisy rehabilitační.  S  lepší  efektivitou práce  souvisela  i  licenční demontáž 
               počítačových  her   ve   všech   počítačích  Střediska,  atp. 
              S údivem, po řadě roků,  při návštěvách rozličných úřadů a institucí, občas zírám na obrazovky 
              " pracovních "   počítačů,  s  rozehranými   pasiánsovými   kartami,  v  rámci  úředních  hodin !
    1998 = odtajnění odchodného příslušníků StB,  i Seznamu utajovaných skutečností MV ČR. Stalo se 
              až vlivem  úspěšně  vedeného soudního sporu s  Ministerstvem vnitra České republiky,  v roce 
              1997. Tehdejší ministr Jan RUML, údajný antikomunista,  předchozí  novinář a disident, zarytě 
               toleroval a hájil utajování  souhrnných mzdových údajů StB. Stejně tak hájil i absurdní utajování
              Seznamu utajovaných skutečností MV ČR.  V tom se s ním  plně a písemně ztotožnil i tehdejší
              předseda vlády České republiky, prof. Václav KLAUS, daleko před tzv. Sarajevským atentátem 
              1997. Marně  jsem  hledal  advokáta.  Proto jsem soudní žalobu vypracoval sám,  a předal  ji
              Obvodnímu soudu pro Prahu 7.  Bylo to v době, kdy ještě  neexistoval zákon č. 106/1999 Sb.
              o  svobodném přístupu k informacím,  kdy zejména  vedení Konfederace politických vězňů ČR 
              uctívalo " našeho Honzu " RUMLA. Takže ani premiér,  tehdejší nepřítel tzv. zpětných zrcátek, 
              ani proklamativní antikomunisté KPV ČR, nepodpořili mé úsilí o odtajnění odchodného  StB - 
              ačkoli o tom průkazně věděli,  ale nekonali.  Až pod  tlakem okolností v  prvním soudním stání 
              nabídl  právník MV ČR  splnění  mých požadavků.  Přistoupil jsem na toto  smírné řešení  a po 
              dohodnuté  půlroční lhůtě  jsem  mohl  12. ledna 1998  předat  České  tiskové  kanceláři/ ČTK
              oficiální sdělení MV ČR  o cca  82 milionech  odchodného pro příslušníky II. správy StB.  Ale 
              i tentokrát  jakási neviditelná ruka náhod  zaúřadovala  proti publicitě o mé práci. Podání se prý 
              ztratilo, a tak až po urgenci ČTK vydala velice opožděnou a  toliko stručnou  informaci o proble-
              matice tehdy i dnes dosti často frekventované; občansky  i mediálně! 
    2000  I kvůli tomu od 1. července 2000 vydávám internetové zpravodajství DOKLAD, na jehož titulní
              stránce byla po sedm a půl roku dokladová fotografie ze 17. listopadu 1989;  se stále aktuální
              výzvou ke  svobodě  pravdivého  slova,  i s tímto souvisejícím konstatováním:

                        Je  osvědčenou  skutečností,  že  pro  nalezení  životní  vyrovnanosti,  
                         ráje srdce v labyrintu světa,  jsou nezbytná tři základní  východiska:

                                  svědomí  / etika /,        selský rozum  / logika /, 
                                       přísun  potřebných  informací  / fakta /.
                    Snaha  o  uplatnění  svobody  slova  v  životě  je  důvodem  pro  vznik  
                   tohoto  zpravodajství - neboť   lze  s  politováním  tvrdit,   že v  České    
                   republice  mnohdy dochází  k  potlačování  svobody projevu   určitých   
                                            osob,   k   určitým  tématům.


   2001- 2013
   Upřesňující  doplněk   názvu,  SOUČASNOST - HISTORIE ,   je  používán od  1. července  2007. 
   Od  1. ledna  2008  je  zavedena   nová   internetová   adresa    www.doklad-hubalek.cz .  I  nadále
   dokumentačně popisuji události, zpravidla  málokde zaznamenané, např. nedůstojně skladovaná busta  
   M. R.  Štefánika, ve vstupní dvoraně bývalého Federálního shromáždění ČSFR, kde do 31. prosince
  1992  byla  státním symbolem, spolu s bustou  T. G. Masaryka !
   Chátrající pietní místo Janů Palacha a Zajíce,  i  dalších odpůrců a obětí režimu KSČ,  přímo v centru 
   Prahy,  blízko Svatováclavského sousoší.  Také v tomto případě však navzdory  okázalým projevům
   pana primátora MUDr. Pavla BÉMA, a dalších nynějších celebrit, hluboce se sklánějících před odpůrci 
   režimu KSČ, před popravenými a bývalými politickými vězni, před heroismem Jana PALACHA, před 
   dalšími  příkladnými osobnostmi našich dějin, ....... !

Podle celoživotních zásad průběžně zveřejňuji své podněty a informace na www.doklad-hubalek.cz

V Praze ve středu  3. dubna 2013,  Bohuslav Hubálek * 1933.