18. XI. 2012 
President T.G. Masaryk v prosinci 1918 o vyhrané válce, o světové politice,
o naší suverenitě,  o  souvisejícím  postavení  Němců  v  Československu:    
" .... My jsme vytvořili náš stát; tím se určuje státoprávní postavení našich 
Němců,
kteří  původně  do země přišli  jako  emigranti a  kolonisté. .... ".      
        Návazně  související  výňatky  z  projevu  presidenta  T. G. Masaryka  jsou  stále  aktuální  a  vysoce  poučné.            
                    Poselství presidentovo k Národnímu shromáždění
                                    ze dne 22. prosince 1918.

 "Věřím i já Bohu,  že po přejití vichřic hněvu, hříchy našimi na hlavy naše uvedeného,  vláda věcí Tvých k Tobě zase se navrátí, 
 o lide český, a pro tuto naději  Tebe dědicem činím všeho toho, co jsem koli po předcích svých byla zdědila a přes těž
ké         
 a  nesnadné  časy  přechovala,  nýbrž i v čemkoli  dobrém  skrze  práci
synů mých a požehnání boží  rozhojnění  jsem  přijala, 
  to všecko Tobě odkazuji."  ....


.... Centrální mocnosti, vedené pruským Německem,  domáhaly se panství nad starým světem,  nad Evropou, Asií, Afrikou a to
 byl přední cíl pangermánských
politiků, označovaný heslově: Berlín - Bagdad. Starý, staletý německý nápor na východ měl býti
 dovršen konečným  podmaněním  východních  národů,  v  prvé
 
řadě  slovanských,  a celý průběh války a  vítězství Německa  
uskutečňovaly  pangermánský  plán.

 Podmanění evropského východu bylo by mělo za následek podmanění západu a celého starého světa. Ale nový svět, Amerika, 
 vystoupila ze své reservy, nahradila umdlené a rozvrácené Rusko a za nedlouho generál Foch diktoval poraženému Německu 
 a Rakousko-Uhersku podmínky.

 Pokud předně běží o Němce v našich zemích, je náš program znám dávno; území, obývané Němci,  jest  území  naše a  zůstane 
 naším.
My jsme vybudovali svůj stát, my jsme jej udrželi, my jej budujeme znova; přál bych si, aby naši Němci při tom pracovali
 s námi - to by byla lepší politika než jejich pochybené úsilí    nynější. Pochopuji ovšem, a počítám s tím, že jsou v těžké situaci; 
 přiznávali bohužel pangermánský výbojný program protičeský příliš ochotně, nepochopili světovou  situaci,  byli  zpiti  prvotními  
 zdánlivými úspěchy;  naši  Němci se stali obětí  falešného prolhaného Rakušáctví a  krátkozrakých Habsburků. Je psychologicky 
 pochopitelno, že teď nemile nesou, že se tak osudně zklamali, a že jsme měli a máme pravdu my.

  Opakuji: My jsme vytvořili náš stát; tím se určuje státoprávní postavení našich Němců, kteří původně do země přišli jako emigranti
   a kolonisté.  
Máme plné právo na bohatství našeho území,  nezbytného pro průmysl náš  i Němců mezi námi.  My nechceme 
 a nemůžeme obětovati naše značné menšiny české v tak zvaném německém území. My jsme také přesvědčeni, že hospodářský 
 postavili správně.Ať si vzpomenou, že r.1861 spolu s námi žádali císaře, aby se dal korunovati na českého krále. Přeji si upřímně,
 abychom se co nejdříve dohodli. Přiznávám se, nám je těžko zapomenout, že naši Němci a Němci v Rakousku vůbec přijímali
 nelidské ukrutnosti rakouské a maďarské soldates
ky bez protestu, nám je těžko zapomenouti, že naši Němci dávali nejzuřivější 
 kontingent pangermanismu. Ale přes to je přijmeme rádi, jestli se rozhodnou ke
spolupráci. Nikdo nám nemůže zazlívati, budeme
 -li po tolika trpkých zkušenostech opatrni, ale ujišťuji, že minority v našem státě budou požívati úplných národních práv a občanské
  rovnoprávnosti. Americká republika podjala se raději občanské války než by připustila secessi svého jihu. My nikdy nepřipustíme
  secessi našeho smíšeného severu. Vybudováním opravdu demokratické samosprávy máme vhodný prostředek pro rozřešení 
 národnostní otázky. Přímočarné rozdělení pro velikou a zvláštní smíšenost není možné, a problém není pouze národnostní, nýbrž 
 také a do značné míry sociální.

 Náš poměr k Německému Rakousku je dán nejen výsledkem války, nýbrž celým naším národním programem. My přece jsme 
 se spojili s Rakouskem a  Uhrami a vytvořili jsme Rakousko. My jsme byli perlou Rakouska. Dokázali jsme takto, že bychom 
 s Němci mohli míti přátelské soužití. Ale Habsburkové se nám zle odměňovali. Nemohu vzpomínat celého našeho boje proti 
 Rakousku. Válka dokázala, že jednostranná německá a maďarská politika musila ztroskotat a ztroskotala neodvratně a na vždy. 
 Dualismus dovršil habsburskou neschopnost a falešno
st. Byl to komplot namířený proti nám v prvé řadě,   Rakousko a Uhersko 
 staly se zjevnou organisací násilí, násilí menšiny nad většinou. 

 Evropa před válkou si toho nevšímala, ale válkou byla poučena o pravém stavu věci a zejména prokoukli ve Francii, Anglii a ve 
 Spojených Státech tu úžasnou faleš Rakouska a maďarské politiky, jevící se v četných pokusech oklamati spojence. Propaganda 
 habsburská a maďarská byla naším vydatným pomocníkem. Ostatně i Němci v říši zkusili Habsburky na vlastním těle. Německo 
 zachránilo Rakousko-Uhersko dvakráte (proti Rusům a proti Italům), ale na konec Vídeň svého spasitele zradila. Ovšem nemrav-
 nost berlínské politiky spočívala právě v tom, že se tak úzce spojili s lidmi, jimiž ve svém nitru opovrhovali, a Berlín, třeba že Vídeň 
 vedl, vlivu Vídně podléhal dost často a neblaze.

 Není mým úkolem dávati rakouským Němcům rady. Jest přirozeno, že spojení našich zemí s Rakouskem zanechalo mnohé, 
 zejména hospodářské vztahy. Jestliže rakouští Němci zanechají své panovačnosti, jestliže zanechají pangermánských plánů, jestliže 
 k nám budou loyálními a nebudou se míchat do našich záležitostí - pak by byly slušné sousední styky možny a Rakousko by bylo 
 s to, aby si zachovalo samostatnost.
Myslím, že zejména obtížný problém Vídně dal by se takto rozřešit nejvhodněji pro Němce 
 samy. Při tom nás ovšem vedou ohledy na naši velikou minoritu ve Vídni.

  Náš poměr k Německu upravíme podle toho, jakou ono zahájí politiku. Zachováme se korektně; přejeme si, aby porážka pruského 
 agresivního militarismu byla vítězstvím německého lidu, aby si německý lid zvykl uskromniti se na vlastní národní síly, aby zanechal 
 svojí výbojné politiky východní a věnoval své veliké síly a schopnosti mezinárodní organisaci národův a člověčenstva. To jest mnohem
  větší a vznešenější cíl, než cíl pangermánský.   ....

  Skončil jsem. - Šťastné a veselé svátky!

                                      Závěrečné sdělení:
1/ Zdroj:
                  http://www.psp.cz/eknih/1918ns/ps/stenprot/040schuz/s040004.htm  
                  až  http://www.psp.cz/eknih/1918ns/ps/stenprot/040schuz/s040006.htm   .
 2/  V citovaných částech jsem  nic neměnil,  jen  bílým podložením  zdůraznil sdělení,  která  považuji  za  závažná,  
        i  pro  současnost.

3/ Na www.doklad-hubalek.cz   umístěno v neděli 18. listopadu 2012, v 09:15 hodin.