Symbol naší
státnosti
                                                                              28. X. 2012            
       Ctít,  bránit -  a rozvíjet  naši  vlast!
 
Dnešní výročí vzniku svrchovaného Československa v roce 1918  je  připomenutím
 nesporných dějinných skutečností = o tom, že i naši předkové, ve své většině, tvořili
 příkladné hodnoty v různých oblastech lidské činnosti. Ku obecnému prospěchu, pro
 lepší žití, i mimo naši vlast. Firma  Baťa obouvala svět, Wichterleho kontaktní čočky
 usnadňují jeho vidění, ...   
 Kdyby však v průběhu dějin nebylo těch, kteří  v případě nouze svými zbraněmi bránili vpádům
 uchvatitelů, bylo by jinak.  Také díky jim se podařilo uchovat podstatu národa, jeho písně, jeho 
 mateřštinu. Bez toho by ani  Mistr Jan Hus, ani  Jan Amos Komenský, ani další, nemohli být tím,
 čím  byli;   pro  sebe,   i  pro  své  následovníky. 

 Díky  bojovému  podílu  československých  legií v  I. světové válce  byla  28.X. 1918 vyhlášena
 Republika  československá.  Zařadila se mezi  relativně  nejsvobodnější státy tehdejší Evropy;  
 s charakteristickými přednostmi i neduhy demokratického zřízení.

 Také ve II. světové válce bojovali Čechoslováci za ideál svobody. Krváceli a umírali, častokrát
 
přímo pod československou vlajkou. V roce 1945 je  záplavou  těchto vlajek vítala celá vlast. 

      Jsem zvědavý, kolik vlajek se dnes objeví na veřejnosti, v oknech spoluobčanů?

   Základní zásady používání státní vlajky České republiky  stanovuje zákon č. 352/2001 Sb., 
                                  o užívání státních symbolů České republiky.

 § 9    Při užívání státní vlajky musí být dodržena tato pravidla:
 a)  při vodorovném umístění směřuje modrý klín vpravo při čelním pohledu na objekt, na němž 
      je vlajka umístěna; bílá barva je vždy nahoře,
 b)  při svislém umístění je při čelním pohledu na objekt, na němž je státní vlajka umístěna, bílá
      barva vždy vlevo a modrý klín směřuje vždy dolů,  ....
tak, jako je zobrazeno i zde.  

 Mnohem zapamatovatelnější je poučka, že pokud si na hruď svisle připnu státní vlajku, s modrým 
 klínem nahoře, bude červená část vlevo,  na  srdci,  které  čerpá  červenou krev.  Tu poučku nám
 při dějepisu říkal pan učitel Lehovec, byť tím riskoval zatčení od nacistického Gestapa. Nestalo se.
 Nikdo ho neudal;  i když ve třídě bylo třicet dospívajících chlapců..

 I to je jedna z mých vzpomínek, na počest příkladných vlastenců, a na odkaz 28. října 1918.

                                                           Doplňující sdělení:
 
1/ 
Ve Skandinavii, v USA, i jinde, zdravý rozum i cit prosazují jednání, které u nás  slábne =  v té
      důstojné formě vlastenectví.  
  2/ Výše zmíněná obecná škola byla  Praze XIX - Dejvicích, v přízemních dřevěných pavilonech,
      uprostřed tehdejšího Lotyšském náměstí. Náměstí se stejně  jmenuje i dnes. Ale pavilony tam 
      už dávno nestojí.
  3/ Před chvílí jsem tradičně vyvěsil na lodžii své jednogarsoniéry naši státní vlajku. Stejně jako to
      dělávám  5.- 9. května,   i  17. listopadu.   
  4/ Na  www.doklad-hubalek.cz   umístěno  v  neděli  28. října 20102,  07:10 hodin.