15. III. 2009
Dnešní 70. výročí  nacistické okupace zbytků Československa
nutí k alespoň menší písemné 
glose o  jedné  z  doby   temna  a  teroru,  které  už  vícekrát  dolehly na  lidi  zemí  Koruny české.
Obzvláště se  týká některých  česky mluvících občanů, zde, i v zahraničí. Jsou to například pánové
 

 Bohumil Doležal, Jan Šinágl,  i  někteří exiloví publicisté, kteří  soustavně a  zavádějícně pomlouvají
 naši  současnost,  i  naši  historii.   Ať už   internetově,   nebo  časopisecky  a  knižně  =   například 
 pánové  Luděk  Frýbort,  ( Rostislav? )  Ross  Hedvicek,   Georg  Vanek ( Jiří Vaněk ), atp. 
Souhrnným příkladem zavádějícího, nekritického germanofilství, je kniha  Zamlčené dějiny,
vydaná v srpnu 2008  nakladatelstvím  Alfa. Autorem  je  p. Tomáš Krystlík,  publikující  v exilovém
periodiku Nový polygon, atp.  Ve zmíněné knize staví do pojmové nerovnováhy  Germány - Němce, 
stejně jako Čechy,  Lutice,  atd. - Slovany.  Tedy i  ty  genocidně  zlikvidované  v  Polabí  a  Pobaltí. 
Což se  "skvělým" Germánům - Němcům  nepodařilo vůči  "méněcenným"  lidem v tradičních zemích
Koruny  české   =     od  9. století  -   až  po  nacistické  hrdlořezy  ze  20. století. 
Takovéto souhrnné hodnocení lze vyvodit ze zmíněných dějinných událostí,  jejichž  nedílnou
součástí  jsou  rovněž  osobnostní osudy  lidí  příkladných,  i  jedinců  nepříkladných.  A  to ve  všech
lidských  uskupeních,   kdykoli  a   kdekoli   na   světě.   
Jenže  konjunkturalistům  vyhovuje předkládat  toliko  účelový výběr doložitelných skutků, 
aby pod záštitou  nezpochybnitelné faktografie  desorientovali čtenáře  přehršlemi  pouze negativních  
faktů. Aby  tím  jednostranně  navodili  nepříznivou charakteristiku  popisovaných  událostí, i  celého
kritizovaného  společenství,  včetně  jeho  významných  představitelů.
Proto   některé   faktografické  údaje o   T. G. Masarykovi   nemohou   anulovat  obecnou 
záslužnost jeho skutků. Nejen kriticky věcné postoje v případě údajného rituálního vraha Leopolda
Hilsnera,   ale  ani  u  vědeckého odsudku  vlastenecky  příjemných   Rukopisů  Královédvorského 
a Zelenohorského. Hlavně pak je to jeho  vůdčí úloha  při  vybudovaní  relativně nejdemokratičtější
republiky  ve  středu  mnohonárodnostní  Evropy.
Sudetoněmecký landsmanšaft a jeho čeští souputníci zapomínají na to co je výchozí  = lidsky 
i státoprávně. Proto do Spolkového Německa  pozvaní a  začlenění Jugoslávci,  Řekové, Turci, i jiní,
nesmějí  vytvářet  autonomní,  nebo dokonce separatistické  enklávy,  na  území  hostitelského státu. 
Proto  převážně  němečtí,  alias  germánští kolonisté,  kdysi  pozvaní  vladaři Země české
neměli  a  nemají  jakékoli  právo na  separatistickou  destrukci  hostitelského  státu. To je nesporné, 
nejen  s  ohledem  na  události  po  roce 1933. 
Jan Hus vyřkl  postuláty  pravdy,  J. A. Komenský doporučil nacházet ráj srdce v labyrintu
světa.  Proto i v dnešním  labyrintu světa  usilujme o  naplňování  všeho  dobrého,  co je  zachováno 
z  odkazu  předchozích  lidí  -   ať  to  byli  Asyřané,  Židé,  Řekové,  Římané,  Byzantinci, Germáni,
Slované,  a  mnozí  další. 
Nesnažme se chytračit například výmluvami,  které  skutky byly horší  a  zavrženíhodnější.
Jestli to byla iniciační kobercová bombardování  Varšavy,  Rotterdamu,  Londýna, Coventry,  nebo
pozdější  kobercové  nálety  protinacistických  spojenců  na  německá  města.  Obojí nemuselo být, 
kdyby, ....
Kdyby ....  platila  pravidla poctivého a tedy i  moudrého jednání -  proto nejenom zde brojím 
proti  účelově  zavádějícím  tvrzením  a  poškozujícím  skutkům -  ať  jsou  páchány  kýmkoli.

                                                  Doplňující sdělení
1/
S publikační činností jmenovaných se lze seznámit přes internetové vyhledávače. 
2/
Vzhledem k tomu mohu průběžně, a se smíšenými pocity, sledovat jejich působení.
3/ 
Na web umístěno v  neděli 15. března 2008,  14:00 hodin.