Byl 28. říjen 2008;                                  5.  XI. 2008
mozaika  kladů i  záporů  k   90. výročí  vzniku  Československa;  pár slov nejen 
o vlastenectví, o čechoslovakismu; ale také o jsoucím opaku -  na příkladech ze současna, i z minulosti:

Slavnostní večerní koncert v pražském Rudolfinu, 27.X.2008,
jednoznačně potvrdil nosnost dobrých československých tradic. Nejen uměleckou náplní, ale i hřejivou 
 atmosférou,  navozenou úvodním odezněním  dvou symbolicky navazujících skladeb,  při  nichž  všichni 
 povstali.

  Spatra přednesený projev pana předsedy  Národnej rady Slovenskej republiky upoutal  jak
  brilantním přednesem, tak svou náplní; když vzpomínal provázanost našich životů a osudů. A nebylo
  to  jen  vojančení  a  související  svatby  Čechů  na  Slovensku,  nebo naopak.  Stále  máme  mnoho
  společného.  Podobně  vyzněl  i  projev  MUDr. Přemysla Sobotky,  předsedy  Senátu ČR.
 V přestávce koncertu, i po jeho skončení, bylo možné přátelsky hovořit s mnoha  přítomnými
 hosty. Seděl jsem v sousedství pracovníků velvyslanectví Slovenské republiky. Zřejmě je překvapily
 informace  o bustě M. R. Štefánika, v budově bývalého Federálního shromáždění ČSFR,  opuštěné
 i  slovenskými  federálními  poslanci.  Ať už to kdysi byli  separatisté  Ján  Slota,  Vladimír  Mečiar,  
Milan Kňažko, ... Což dokresluje jejich deklarované  národovectví. Obdobnou netečnost shledávám
 také z české strany,  třebaže i odtud  zaznívají  patetická slova o  hluboké  úctě k M. R. Štefánikovi.
 Hlavně kolem 28. října.  Fakta obsahuje dopis předsedovi PSP ČR, zde zveřejněný 28. října 2008.
====================================================================
Německo - slovenský  Čechoslovák, pan  Alfons  Bradatsch.
Nedávný sympatický návštěvník knihkupectví Luxor,  na pražském Václavském náměstí,  je žijícím
důkazem  nejen  o  patřičnosti  existence  Republiky  Československé,  ale  také  o  silně  sporných
důvodech  jejího rozpadu.  Při náhodném, téměř hodinovém rozhovoru v luxorské kavárničce, jsme
se vzájemně představili a mluvili o společných zájmech. Došlo i na vzdálené setkání zvláštního druhu
v Praze XIX - Bubenči, Hőtzendorfově ulici / nyní Charlese de Gaulla, dříve Na Piavě /, na sklonku 
druhé světové války.  Mladistvý pan Bradatsch tam v  německé uniformě pochodovával do kasáren
v budově prvorepublikového Zeměpisného ústavu.  Já byl tehdy jedenáctiletý, od  něho o  pět roků
mladší  školák.
" Tak to i Vy  jste  zpíval  před našimi okny to  »  hajlí  a juhadá -  juví, juví, jachachá « ? "
Ptal jsem se skoro zbytečně,  protože tak tomu bylo.  Vždyť  i tehdy  šly  dějiny svou  prapodivnou
cestou,   navzdory  přáním  a  pocitům  normálně  spravedlivých  lidí.
O  tom  všem  je  životopisná  kniha  » Moje  souřadnice « ,  od  člověka  Alfonse Bradatsche,
 zeměměřiče v důchodu,  od roku 1968  žijícího se  svou rodinou  ve Spolkové republice Německo.
Jeho všestranný pohled,  a  čtivý popis životních příhod  za  různých okolností,  upoutá  a  nenásilně
přesvědčí  o  osobnosti  autora.   Právě  ve  zdánlivých  drobnostech:
» IV. Slet čs. sokolstva v zahraničí «
.... Když jsme pak s ostatními vpochodovali na stadion, nastoupili jsme a když naše vlajka
šla nahoru  a  zazněla  hymna,  zmocnilo  se  mne  vzrušení.  Hlavní  náčelnice
..... (
str. 158)
Z  mnichovské  demonstrace  proti  sovětské  okupaci  Československa
.... Účastnil  jsem  se  také  s  oběma  syny,   kteří  mávali   čs. vlajkou  z  otevřené  střechy
našeho Audi
....  (
str. 160)
Rozpad  Československa
 ..... Klidný průběh odtržení Slovenska vyvolal pozitivní hodnocení obou národů. To mě těšilo.
Rozdělení   bratrských   národů   ale  velmi   lituji.
.....  (
str. 186)
Láska  k  mateřštině,  manželka  Věra,  a  české  pohádky  pro  vnoučata
.... Sepsala německé dialogy s použitím českých pohádkových jmen, jako Honza, Kalupinka,či
 oblíbeného , pro postavu prince Jaroslav apod.
....
.... Ten mateřský jazyk je také vlastně to hlavní,  proč se rádi vracíme do Čech. ....   (
str. 214)
Doslov
..... Poctivost, trpělivost, sebedisciplinu a trochu štěstí i lásky bych jako esence svého života
rád  předal  dál.    Stačí  však  to  krátké  od  TGM:  " nebát  se  a  nekrást. "
.....      (
str. 221)
=======================================================================================

                   Československá   idea  na  Slovensku:
  Tamní  průzkumy veřejného  mínění jsou v rozporu i s tím,  co se tvrdívalo před  patnácti 
   roky, před  bezreferendovým  rozdělením Československa.  Z tohoto pohledu vyvstanou
   obdoby =  jak  se pseudo státoprávním  vyjmutím  Podkarpatské Rusi  z Československé
   republiky,  tak  i  s  mezinárodně  podporovaným  rozpadem  poválečné  Jugoslávie. 
   Kupodivu, stejný skupinový  separatismu v Belgii a ve Španělsku,  však  nemá  takovou
   oporu  a   sympatie   mezinárodních  činitelů.   Nemluvě  už  o  mezinárodní  zdrženlivosti
   k separatistickým tendencím ve vícenárodnostním Švýcarsku;  byť nejsou  tak  znatelné
   a  silné,   jako  jsou  ty,  které  cloumají  zemí,  kde  sídlí  centrála  Evropské  unie. 

                    90 rokov od vzniku Česko-Slovenska.
                      
Robert Kotian 29.10.2008  =  www.rozhlas.cz  
             
  Oslavy vzniku  Česko-slovenskej republiky  pred 90 rokmi nadobudli v dvoch susedných krajinách
 zásadne odlišný charakter - kým v Českej republike ide o štátny sviatok, na Slovensku iba o pamätný
 deň. Napriek tomu sa nedá povedať, žeby sa 28.október 1918 obišiel na Slovensku nevšímavo ....

..... Pripomínanie si 90. výročia vzniku prinieslo na Slovensku aj niekoľko zaujímavých údajov z
 viacerých prieskumov verejnej mienky - začnem tými nie celkom optimistickými. Podľa prieskumu
 agentúry Median len 44 percent opýtaných slovenských respondentov vedelo, že 28. október je výročím
vzniku samostatného česko-slovenského štátu, v Čechách odpovedalo správne 70 percent opýtaných.

Pri iných údajoch sa vrátim trochu do minulosti - v marci 1993 urobilo Centrum pre sociálnu
analýzu v Bratislave prieskum o delení Československa na reprezentatívnej vzorke 1 132
respondentov. Podľa tohto prieskumu si väčšina obyvateľov Slovenska neželala rozdelenie
spoločného štátu - za rozdelenie by v prípadnom referende hlasovalo 29 percent respondentov,
49 percent by bolo proti, 13 by sa nezúčastnilo na referende a osem percent nevedelo zaujať
stanovisko. 
( Tučným  písmem  zdůraznil  B. Hubálek ).

O pätnásť a pol roka neskôr, v septembri 2008 podľa reprezentatívneho prieskumu agentúry Focus 
na otázku, či bolo rozdelenie Česko-Slovenska správne, odpovedalo kladne 47 percent opýtaných, 
44 percent ho považovalo za nesprávny krok, deväť percent sa nevedelo vyjadriť.

Tieto čísla môžu byť prekvapujúce v prostredí, v ktorom prevláda názor, že za zánik Česko-Slovenska
boli v rozhodujúcej miere zodpovední obyvatelia Slovenska -  pretože  keby  bolo  rozhodnutie v roku
1992  záviselo od  nich,   možno by  sa  Česko-Slovensko  nikdy  nerozpadlo. ......
 Vždy  záleží na tom,  jak můžeme a  jak  jsme  schopni  vnímat  realitu. Pokud nás však netlumí
 manipulovaná informovanost o věcech společných, stejně jako  nedůsledný průchod práva a pořádku.
 Zatím  ale v  našem  netotalitním  státě pořád  existují  možnosti,  aby takové anomálie nenabyly vrchu.
 Doufejme a snažme se.  Dějiny k tomu nabádají. Tedy i to letošní 90. výročí  vzniku Československa, 
 byť s jeho přerušenými  předpoklady pro  dobrý život  lidí rozličných národností. Hlavně by si to měli
 uvědomit   novodobí   a  slávychtiví  Emanuelové  Moravcové ,   Vladimírové  Mečiarové , ....  -  Ať
 se honosí  sebevětšími  teoretickými  a  praktickými  znalostmi,  a  kdoví  čím  dalším -  ale jsou  bez
 toho  zásadního  =   bez  smyslu  pro  fair  play.
                                        Doplňující  informace:
  1/
Emanuel Moravec, plukovník gen.štábu, byl uznávaným čechoslovakistou a vojenským
      politologem. Ale hned od počátku  nacistické okupace se realizoval protichůdně. A opět
      se stejnou horlivostí - aby byl stále " nahoře ".  Bez  rozpaků  a  servilně  zradil  všechno,
      co  sám  dříve  hlásal.    Pátého  května 1945  spáchal  sebevraždu.
  2/ JUDr. Vladimír Mečiar,  ještě jako  poslanec  Federálního shromáždění  ČSFR,  sehrál
      podstatnou  roli,  vedoucí   k  rozdělení  Československa.   Opravdu  kvůli  lidem ?
  3/ » Moje  souřadnice « vydalo pražské nakladatelství Olympia, v roce 2003. Německou
      verzi  »
Ein deutsch/tschechisches Schicksal: meine Koordinaten auf den Kreuzwegen
      der Tschechoslowakischen  Republik  und  im  Exil
«  vydalo nakladatelství  A. Zupan
     München, 2008.  Německé  znění jsem zatím nečetl.  Je ve fondu  Národní knihovny ČR.
 4/ Na web umístěno ve středu  5. listopadu 2008, 17:10 hodin.