Jan ŠINÁGL  +  Olga  BEZDĚKOVÁ  :  MAŠÍNOVÉ =  řečnění a povrchnosti     6. X. 2008
 .... věnujte  prosím  pozornost  dalším  nechvalným  " fundovanostem "  Jana  Šinágla,  tzv. antikomunisty:

 .... Proto by každého mělo napadnout,  od koho dostává peníze na živobytí, kde bere čas i peníze na údržbu
 osobních potřeb i domácnosti, čas a peníze spojené s rozsáhlým cestováním,  peníze i čas na  vícejazyčnou ....
Teprve nyní jsem se seznámil s úryvkem z  webu   sinagl.bigbloger.lidovky.cz ; zveřejněným
16. září 2008.  Zde  uvedená  citace  je  přesnou  kopií  z  dotyčného  blogu.

Je příznačné,  že Jan Šinágl  tvrdí  něco,  u čeho sám  nebyl.   Aniž  by  tuto  skutečnost  zmínil. 
Jde o promítnutí filmu Miroslava Kačora o bratrech Mašínových: Svědectví "hrdinů", a o následnou
diskusi na toto téma.  Obojí proběhlo  v kinosále  Poslanecké sněmovny  Parlamentu ČR.  Tam jsem 
zopakoval pouze to,  co jsem  už dříve zveřejnil na webu doklad-hubalek.cz ( např. 7.dubna 2008 ). 
Nezaznělo tam tedy  ani  slovo o tom,  "  že existují  dokumenty o  spolupráci  odbojové skupiny 
bratří  Mašínů  s
Rejcinem?!. 

Než se začtete do onoho desorientačního citátu, věnujte  prosím  pozornost dalším
nechvalným  " fundovanostem " Jana  Šinágla,  tzv. antikomunisty:

A/   Neblaze  proslulý   šéf  5. oddělení  Ministerstva  národní obrany  ČSR  se  nejmenoval  Rejcin, 
       ale Bedřich  R e
i c i n.    Jeho oběť,  justičně  zavražděný  generál  Heliodor Píka,  bývá  dosti
       často uctíván Janem Šináglem na webu  sinagl.cz.  Stejným způsobem si J.Š. osvojuje osobnost
       JUDr. Ing.  Jaroslava  Anděla,  zesnulého 8. července 2005.
       Jenže  skutečnou  úctu   nevyjadřuje  jen  hovoření  o  známé  osobnosti.  Opravdová  úcta  se
       projevuje  vnímáním  i  respektováním  podstatných  hodnot  a  reálií  z
e života  této  osobnosti.
       Jenže  tohle je  Janu  Šináglovi   zcela  podružné,  i  v  tomto  případě   =    jen  když  se  může
       konjunkturalisticky  předvádět.

B/  Dr.  Bezděková   je dcerou  válečného  hrdiny,   já  jsem  synem  příkladného  člověka.
     
Co je tedy šináglozávadného na této skutečnosti u mě, a šináglochvalného u někoho jiného?
      Zřejmě to, že jsem kritický k jeho způsobům, nepoklonkuji mu, a mimo zděděného rodopisného 
      faktu,  mohu  přidat  i  svá  osobní  počínání,  v  návaznosti na  tatínkův odkaz. Což je průkazně
      zachyceno  na  tomto  webu,    v     n e z
á m l k o v é m    životopisu.
      I  tím se  liším od  tzv. antikomunisty  Šinágla ( * 9. prosince 1952 ),  aktivisticky  procitnuvšího
      až v České republice =  ale teprve kolem roku 2002 =  třináct let  po zhroucení komunistických 
      režimů  v  Evropě,  včetně  SSSR.
      Takže švýcarský  hrdina, " Der  schweizerische  Held ",   neohroženě  a   smysluplně   procitnul 
      k  politickému  nasazení až po dosažení  " útlé " dospělosti,  ve věku  cca 50 prosinců  =  až po
      aktivistickém dozrání a vyškolení se, před návratem do země, z níž odešel neznámým způsobem. 
     .
      Kvůli svému věku  nemá  právní nárok  na starobní důchod.  Ani  ve Švýcarsku,  ani  u nás, ani 
      kdekoli jinde ve světě. Proto by každého mělo napadnout, od koho dostává  peníze na živobytí, 
      kde  bere  čas  i  peníze   na  údržbu  osobních  potřeb  i  domácnosti,  na čas a  peníze spojené
      s rozsáhlým cestováním,  peníze i čas na  vícejazyčnou  verzi  svého základního webu sinagl.cz?
      I  čas na  souběžné  publikování  v  sinagl.bigbloger.lidovky.cz?   Vtírá  se otázka:

           Za   co,   a  z   jakých   výplatnic,   čerpá Jan  Šinágl   peníze?

                          
Ukázka  publicistické   demagogie  Jana  Šinágla:


sinagl.bigbloger.lidovky.cz 
....
Přítomný Bohuslav Hubálek, syn komunisty popraveného otce, jímž se zaštituje,
uvedl dokonce informaci,   že existují dokumenty o spolupráci odbojové skupiny
bratří Mašínů s Rejcinem?!  Přítomná historička a  dcera  válečného letce Olga
Bezděková  okamžitě  zareagovala  -  kdyby  jeho otec žil,  musel  by se za něho
stydět!  Kdo chcete  „vědět“  více,  přečtěte si  zítřejší  Haló Noviny,   nebudete
muset listovat. 
....       Jan Šinágl, 16.9.2008
                                           Navazující  připomínky:
        
Mezi  časté   »  speciality  «,   páně   Šináglovy  povrchnosti,   politického
               exhibicionismu  a  politické  negramotnosti  lze  namátkou  zahrnout:


1/  Zhruba půl roku to byla  převrácená  prezentace státní vlajky  České republiky, už při
     zahájení webu jan.sinagl.cz ;  na což jsem  upozorňoval  jeho stoupence.  Po  nekomentovaní
     neomluveného " vlasteneckého " selhání se státní vlajkou, a po  tichošlápkovské  nápravě,  teď 
     už  " jenom " zneužívá státní vlajku na webu, který  poslužně  ( a zadarmo? ) straní  tendenčním
     požadavkům  Sudetoněmeckého  Landsmanšaftu. 
     Mnohem  déle  tento  aktivista  pochybně  exceloval,   když  v  rozporu  s  českou tradicí  psal
     o druhém československém prezidentovi jako o  Edwardu Benešovi, .... .
 2/ Pokud  přizná  svá  pochybení,  nikdy nenajdete výrazně poskytnuté opravy a omluvy.
    
Ty bývají nanejvýš uvozeny nenápadnou značnou P.S. = post scriptum. Tedy žádný přehledný
     rejstřík  nápravy  toho  nesprávného, zavádějícího;  vždy  s  nedobrým  účinkem  na  čtenáře. 

 3/ Proto bez rozpaku lže a pomlouvá, podle  řečiček  z  druhé ruky,  aniž  by  uvedl  zdroj.
   
Důkazem  je uvedená citace, ve které odkazuje na budoucí informaci z HALÓ novin. Jenže ani
    tam  nebylo  zmínky o  závažných  kriminalistických  indiciích  případu bratří Mašínových,  jak 
    jsem   je  vyjmenoval  i  v  kinosále  PSP ČR .

    Všeobecně se také mlčí o mé  kritické  výtce k režiséru Kačorovi, že  v  reportáži o  zastřelení
    pokladníka Rošického nezmínil  přítomnost bezpečnostního  referenta  závodu  Kovolis, ačkoli
    vím,  že  tito  funkcionáři  byli  prověření  a  ozbrojení  členové  KSČ.
    Podobnou  věcnou  připomínku  nevznesli  ani   režisér  Mgr. Martin Vadas,  ani   PhDr. Olga
    Bezděková.  Ta se,  po několika rámcových připomínkách k režiséru Kačorovi, na mě rozlítila 
    způsobem, který jsem už několikrát zažil. Vždy od radikálně deklarativních antikomunistických
    estétů,  kteří  se vyžívají v  řečnění, ve  psaní  výzev,  a  v  jiných  okázalých  samoúčelnostech.
    Tak to byl například  údajně hluboce křesťanský inženýr,  mnou  napomenutý za prokazatelné
    lajdáctví a  zneužití výhod nočních směn v roce1994 -  když se pokusil  prospávat  zaměstnání 
    v  kanceláři  Střediska  pro dokumentaci  protiprávností  komunistického  režimu -  místo  aby 
    počítačově  dokumentoval  spisy StB. 
    Agresivně mě začal zažehnávat znamením kříže a s pokryteckou drzostí si bral do úst památku
    mého otce. Podobně jako to16. září 2008, ale bez znamení kříže, učinila Dr. Olga Bezděková,
    zaměstnankyně  Úřadu  pro studium  totalitních  režimů.
    To všechno rozpoutalo delší diskusi. Zřejmě kvůli tomu  mě požádal  redaktor Richard Samko
    o  následný  rozhovor  pro  Českou televizi,  do  večerního  vysílání.
    Dovedu pochopit, že reportáž Televizních novin, v úterý16.záři 2008, nezařadila můj rozhovor.
    To se dá omluvit časovými limity.  Zamlčení zásadních informací  však ne. Ani jedno, ani druhé
    nevyčítám panu redaktorovi. Už proto,  že vím o rozhodovacím  působení vlivových a  řídících
    složek.  Potvrzují  to  často  praktikované  blokační  i  cenzorské  způsoby
1/,   se  kterými  se
    často setkávám, už od poslanecké práce v České národní radě, a později. 
    A tak opět Česká  televize,  HALÓ noviny,  deník PRÁVO,  Česká  tisková kancelář, totálně
    mlčely o tom, co po filmu vyvolalo rozsáhlou diskusi. Lze předpokládat, že to bylo nejen kvůli 
    mediálnímu ignorování iniciátora
2/,  ale souběžně i proto, že diskutovaná  problematika je stále 
    ožehavým  a   potenciálně  kompromitačním  tématem. Jak pro odpůrce,  tak  i  pro  příznivce
    bratří  Mašínových. 
    Vynořuje  se  otázka,  co  by  znamenalo  pro  komunisty,  že  mimo milost  udělenou  lidickým 
    vrahům  prezidentem  Antonínem  Zápotockým,  je  tu  ještě  od  komunistické StB  tolerované
    usmrcení  příslušníků SNB  a  pokladníka Rošického?  Současně  by  se  tím  radikálně  změnil 
    i  obraz  bratří  Mašínových,  u  mnoha  jejich  příznivců.
    Ale ani takové hypotetické rozuzlení by  nezměnilo  skutečnost,  že odezvou na komunistickou
    diktaturu  padesátých let  20.století  tu  existoval  III. odboj,  v  rámci  tehdejší  studené  války,
    s  tisícovkami  čestných  a  statečných  odpůrců  režimu  KSČ.
    V zájmu  historické pravdy,  ať je  jakákoli,  stále ještě  existuje řešení.  Spočívá v  důsledném 
    ozřejmení  doposud  zanedbávaných  faktů.  To  mohou udělat i  zainteresovaní účastníci obou
    protichůdných  stran,  jako oprávnění  nahlížitelé  do souvisejících  vyšetřovacích  spisů,  podle
    ustanovení  § 65  trestního  řádu.. 
    Je škoda, že došetření  nejasností tohoto případu odmítly mnou oslovené : Úřad dokumentace
    a  vyšetřování  zločinů  komunismu,  Ústav  pro  studium  totalitních  režimů,   jakož i  odborná 
    komise  historiků  ÚV KSČM. 
       Problém  nezmizí, když  » strčíme  hlavu  do  písku « .  
                                               Doplňující informace:
    1/
O neviditelné ruce blokačně - cenzorských  potíží  svědčí jak událost ze 16. září 2008,
        tak  i  nezpochybnitelný důkaz o vystupňovaném  působení tzv. neviditelné ruky náhod:

 
2/
Obdobně nevidiletná ruka náhod účinkovala už vícekrát, když mnou pojednávaná a řešená
    problematika byla  závažná a zajímavá pro značnou  část veřejnosti.  Takže 12. ledna 1998
    se  v  České  tiskové  kanceláři  ztratila   řádně   předaná   zpráva  Ministerstva  vnitra  ČR
    o úhrnném  odchodném  příslušníků II. správy StB,   kterou  jsem  vymohl  na  ministerstvu
    " našeho " Jana   Rumla,   ale až na  základě  úspěšně  vedeného  soudního  sporu.  Teprve
    po mé  urgenci v ČTK   byla  zpráva  spoře a "  vyčichle " zmíněna i  v  některých  médiích.
   O čí práci se obecně neví,  ten politicky  neexistuje,  a  tak  nemůže " škodit " těm
    nechvalným  konsensuálním  úmluvám,  které  známe  z  doby  po  listopadu  1989.

    Kdo se zajímá o politické dění, ten si odvodí,  proč a od  kterých  "  Buchlovů  vítr  věje  ".
    Zatím  naštěstí  " věje " jen od  těch  klanových  a  netotalitních.  Ale bylo  hůř.  Další záleží 
    na  nás  všech.
3/ Na  web  umístěno  v  pondělí  6. října 2008,  v  9:30 hodin.