MAŠÍNOVÉ - pravdivost dějů : záhadné jednání SNB / StB - NKVD ... 103kB ... 7. IV. 2008
Jejich případ  není   ani  jednoznačný,   ani   nezpochybnitelný.  Hlavně  pokud  se,  pod 
dojmem obdivuhodného  průniku  do  Západního  Berlína,  nevzdáme  věcné  kritičnosti.  

Jenže tomuto  mimořádnému  epilogu  předcházela  řada hrubých kriminalistických chyb 
od  policejních  složek  tehdejšího režimu,  při rozkrývání případu. Ať už to bylo z  neschopnosti, 
z  lajdáctví, nebo snad i záměrně.  To vnímavého čtenáře napadne u všech memoárových knížek,
které  sepsali autoři  Ota Rambousek, Jan Němec,  Jan Němeček,  Barbara  Masin.  Podle nich
přepadení byla  uskutečňována  bez  zamaskování, bez rukavic. Přitom oba bratří  museli  vědět,  
že StB má otisky jejich prstů, jejich fotografie, a také úplný identifikační popis, pořízený při jejich 
předchozích  zadrženích,  či  zatčeních.

Každé zatčení od  StB  bylo  totiž  vždy  provázeno  rutinným  fotografováním  ze  tří  stran,
s  evidenčním  číslem na  prsou,  a  sejmutím  otisků  všech prstů.  Kupodivu, ani daktyloskopie,
ani  výpovědi  přepadených,  nevedly  SNB / StB   k  identifikaci  těch,   kteří  při svých  akcích
( v Československu ) se nedeklarovali jako protikomunističtí odbojáři.  Jakpak  mohl pokladník
Josef  ROŠICKÝ vědět,  že se nejedná o obyčejné loupežné přepadení?  Vždyť bylo  zahájeno
režimistickým   pozdravem   Čest  práci,   v   uniformě  Lidových  milicí.    Je  dost   možné,  že 
protikomunistickým  odbojářům  by  " ustrašeně  "  nekladl   jakýkoli   odpor.  

Toto  hledisko jsem doposud nenalezl ani v tiskových stanoviscích,  ani  v  souvztažné
literatuře o bratřích  Mašínových. Odpůrcům i příznivcům vůbec nevadí  zámlky kolem zásadní
otázky  Cui bono  =   v čí  prospěch?   Místo toho  však  mnohomluvně  a  halasně zaznívají
četná  protichůdná  hodnocení,  motivovaná politickým zaměřením jejich autorů.  Političtí vězni
režimu KSČ,   kteří  prošli  " drtičem "  vyšetřovací  vazby  StB,  jakoby  zapomněli  nejen  na
úvodní okamžiky svého zatčení ( otisky prstů, osobnostní popis, včetně fotografií s evidenčním
číslem na prsou ). Podobně i  vnímaví  čtenáři detektivek, kteří  vědí,  že otisky prstů a popisy 
hledaných  osob   patří    mezi   odrazové   můstky    každého   policejního  vyšetřování. 

Mnohem víc to udivuje u  komunistických odpůrců bratří Mašínových. Vedení KSČM
určitě má  kontakty i  pamětnické a  písemné zdroje,  umožňující  rozkrýt  nejen  tento  případ
z  padesátých let minulého století.  Svědčí o tom i  sobotní  zveřejnění  kompromitujících citací 
z roku 1968,  ohledně  vězeňského K231; ve  zpravodajství  celostátního deníku  KSČM  = 
HALÓ  noviny =  
Klub,  který  měl v  názvu  číslo zákona,  5. dubna  2008, (kz).  Nositel
značky (kz) tím dokazuje, že má servis, který mu poskytuje výpisy z vyšetřovacích spisů StB,
konkrétně k případu CIC agenta-chodce,  p. Oty Rambouska. Také tím je předpokládatelné, 
že dřívější nomenklaturní vztahy, i k bývalým bezpečnostním složkám, mohou být potenciálním
východiskem pro  spoustu  zatím  nezveřejňovaných faktů o  zločinech režimu  KSČ.  Hlavně
však o jejich  aktérech ze strany  vládnoucí  KSČ,  StB,  justice,  ale i  nadřazeného NKVD.
Dosavadní  účelová  mlžení,   i  soudružská   povykování,   lze  s  velkou  pravděpodobností
hodnotit jako  zastírací manévr pro veřejnost.  Obdobně, jako je to s okázale  vyhlašovanou
nesmiřitelností vůči nacistickým zločincům. Například to věrohodně dokazuje zcela nehorázné
omilostnění  lidického vraha, gestapáka  Maxe  Rostocka /1   -  od  trestu smrti,  prezidentem 
Antonínem  Zápotockým!  Neboť  vrah  lidických mužů, žen i dětí,  byl  ve vězení zverbován
jako  agent,  do  služeb  StB! 

Nejen výše zmíněné poznatky,  ale další  zkušenosti a  informace mě přiměly,  abych
13. června 2004  požádal Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu = ÚDV ZK
o ujasnění  příčin zjevných kriminalistických pochybení v případě skupiny bratří Mašínových.
Kopii  jsem  poskytl senátorovi  Parlamentu ČR,  Mgr. Martinu  Mejstříkovi.  Věci jsem dal
volný  průběh,  s vědomím  odpovídající  kompetentností  obou  adresátů;  i  způsobu  jejího
uplatňování.

Mašínům  pomohla  StB! To se objevilo, v pondělí 10. března 2008, na stránkách deníku
AHA. Co vím, téhož dne toto sdělení krátce komentoval pouze internetový  idnes.cz. Zatím
o tom  panuje  " ticho po pěšině ".   Jak v našich médiích, tak i ze strany bratří  Mašínových.
I  když   v  mezičase  noviny  stačily  zveřejnit  nejaktuálnější  stanoviska   Ctirada  Mašína
a Milana Paumera k tomu co ještě plánovali  udělat před odchodem do Západního Berlína.
O  znepokojivých  nejasnostech  však  ani  slovo.   Jenže  tyto   závažné   nejasnosti  nelze 
" antikomunisticky "  pomíjet  nevyslovovanou  obdobou  hesla:  Straně  věřte  soudruzi!  

Tím spíš,  že  lichost slepé důvěry  k obecně  uznávaným autoritám se  potvrdila  vícekrát, 
i  v  české  historii.  Namátkou  stačí  připomenout   jména:

  Vlastislav  Chalupa,   alias major Král ( zrazoval i nejbližší přátele komunistické StB ), 
   Vladimír    Škutina,    miláček  lidu,  a   " prezidentův  vězeň  " ( za peníze  agent StB),
   Karel  Sabina  (  zrazoval své  přátele,  i mecenáše, tajné službě Rakousko-Uherska ). 

Je škoda, že vlastenecky inspirující Rukopisy,  Královédvorský a  Zelenohorský,
nebyly  toliko umělecky míněným  počinem.  Místo toho měly  snahu líbivě,  ale nepoctivě
přikrášlovat a  přepisovat historii. Proto údajně " antivlastenecká "  kritika,  kterou vznesli  
T.G. Masaryk,  a někteří další ( v devadesátých letech 19. století ), byla zcela oprávněná.
O  to  víc,  že  už  tehdy se opírala  o  nezpochybnitelné  důkazy,  zejména  jazykovědné.

Sami bratři Mašínové by měli v Masarykově duchu,  a v  témže smyslu  usilovat,
aby zmizely  jakékoli pochybnosti  kolem  jejich skutků.  Zatím se tak,  za  55  roků,  ani 
trochu  nestalo.   Třebaže  byly   vyřčeny  i   napsány  spousty  slov  v   jejich   prospěch,
i   neprospěch. 

Právě vzhledem k výše uvedeným skutečnostem nemohu stále zapomenout, jak mě
počátkem  roku 1998,  krátce 
před svou  náhlou smrtí,  vyhledala  paní  Ludmila Uhlířová
-Řičicová ( písařka z Reicinova 5. oddělení  Ministerstva národní
obrany; později uvězněná  
od  StB ).   Bez  písemných  důkazů  mi  vyprávěla  o  údajné  " ochranné  ruce "  generála  
Bedřicha
Reicina, nad bratry Mašínovými. Oponoval jsem, že generál Reicin byl popraven 
v  prosinci 1952,  zatímco bratři  Mašínové  se prostříleli  do exilu  na  podzim roku 1953.  
Dále jsem řekl,  že 
hned  po zvolení poslancem Federálního shromáždění ČSFR,  jsem se 
chtěl zasadit o plnou rehabilitaci jejich skupiny.  Teprve  až  po prostudování  souvisejících
zákonů,   včetně  Diplomatické  konvence,   v  červenci  a  srpnu  roku 1990,

     
jsem  musel respektovat,  že  podle  mezinárodního práva  je  usmrcení zajatce z jakýchkoli
důvodů = 
neoddiskutovatelným trestným činem. Kdykoli,  a kdekoli  ( pokud je  žalobce ). 
Uznávala  to  vláda  USA,  například   při  justičním  postihu  vlastních  vojáků,   za  postřílení  
obyvatel  nepřátelské  osady  My  Lai  ve Vietnamu.  Byť to byla  stresová  odveta za  téměř  
totožná utrpení,  za  zákeřné a  surové  způsoby  boje  ze  strany  komunistického  Vietcongu. 

Stručně řečeno,  při dodržování  pravidel  fair play   by k něčemu takovému  nemuselo
docházet.   Včetně  byvšího  zrodu  i  panování   despotického  bolševismu  a  nacismu.
Proto  není  třeba  objevovat  nová  pravidla  v  oblasti  etiky.   Plně  stačí  uplatňovat 
to    poznané   a    potvrzené   dobrou   tradicí:

----- Original Message -----
From:
Bohuslav Hubalek
To:
      udv@mvcr.cz
Sent:
Thursday, April 03, 2008 3:11 PM
Subject:
   Řediteli ÚDVZK_ Mašínové


Otázky i žádost ve věci veřejné                           Praha  čtvrtek   3. dubna 2008

Řediteli  Úřadu pro dokumentaci a  vyšetřování  zločinů  komunismu
plk.  JUDr.   Pavlu    B R E T O V I
 

Věc:  Bratři  MAŠÍNOVÉ  =  závažné  nejasnosti

    Vážený pane řediteli,    

     před  třemi  týdny  jsem   odeslal   své  pochybnosti   k  případu  bratří  Mašínů.

Zatím mám toliko Vaši  telefonickou  odezvu.  Proto  žádám  písemné zodpovězení
otázek,  vyplývajících  z  kriminalistických  pochybení u tohoto případu. Zejména  složkami
SNB/StB,  ale též od  kohokoli  po roce 1989.  Zda-li někým , a s jakým výsledkem, bylo
přihlíženo ke koordinovanému  využití:

    1/ daktyloskopie,  

    2/ popisu osob,  

   3/ vyhodnocení mimořádných  peněžních  výdajů  v rámci obcí a okresů,

   4/ výskytu,  ale i  úřední  registraci  tří  tehdy  nedostatkových motocyklů,

   5/ deklarování,  nebo nedeklarování se,  bratří Mašínových jako odpůrců
       režimu   KSČ,   při  jejich  akcích?

 Současně  je  potřebné  ozřejmit  jednotlivé i  zaštiťující  složky,  zúčastněné
 na   vyšetřování   všech   dílčích   akcí.     Bez  objasnění  těchto  závažných
 problematik  bychom byli  velkými  dlužníky  nejen  současnému poznávání,
 ale i věrohodné historické tradici. O to hůř v náš neprospěch,  že by to bylo 
 na   úkor  nejen  technických  vymožeností   21. století.

V   každém  případě   prosím,    abyste   s   ohledem  na  poměrnou
aktuálnost  této problematiky  zatím vypsal  alespoň  Vám   známé
skutečnosti.  Jinak považuji za  velice potřebné, aby ÚDV  došetřil 
to, co by zbývalo jako  zatím neobjasněné; a vydal  k tomu  tiskové
oznámení,  i   jako  předběžnou  informaci.

    S  pozdravem                                        Bohuslav  HUBÁLEK                                                       190 00  PRAHA  9  Českolipská 19                                                               www. doklad-hubalek.cz  

                                      Doplňující  informace:
   1/ 
Úřad  dokumentace a  vyšetřování  zločinů komunismu,  Jiří Plachý,  edice SEŠITY 5  
              
Případ   FRITZ      Válečný  zločinec   Max  Rostock   jako  agent  StB   .
   2/  Předchozí  informace o nejasnostech ohledně bratří Mašínových tu byla zveřejněna
        
13. března  2008.
    3/ 
V  pátek  4. dubna  2008, odpoledne,   měl  jsem  v  telefonním  záznamníku vzkaz
         od  JUDr. Pavla Breta,  že nejpozději 15. dubna  mi  osobně  předá  požadovanou 
         písemnou  zprávu.
    4/ 
Na  web  umístěno  v   pondělí  7. dubna  2008,  07:10 hodin.