Studená  válka,  její  obměny,  včetně  protikomunistického  odboje ... 10kB ... 24. III. 2008
Krutost  a  proradnost   sovětského  režimu  byly  příčinami,  proč  státy  svobodného  světa  nemínily 
opakovat  pošetilé  mnichovanské usmiřování  s diktátorem.  Moc  dobře  věděly o  bezpráví  a  teroru  
ve  stalinském  samoděržaví. ....

Komunistický  totalitarismus  vyvolal  stav  nazývaný    Studená  válka;   
se všemi obměnami, včetně protikomunistického odboje v Pobaltských
republikách,  na  Ukrajině,  v  Polsku,  v  Československu,   ..... 

Krutost  a  proradnost  sovětského režimu byly příčinami,  proč státy svobodného světa nemínily 
opakovat  pošetilé  mnichovanské  usmiřování  s diktátorem.    Moc  dobře  věděly  o  bezpráví  
a  teroru  ve  stalinském  samoděržaví. 

Varovnou hrozbou, a vlastně už součástí studené války, se stala rozsáhlá a horká občanská válka 
v  Řecku,  vrcholící  mezi  roky 1946 až 1949.  Skončila  nejen  vítězstvím   nad  komunistickými
vzbouřenci, ale ozřejmila oprávněnost toho,  co 5. března 1946  přednesl  prozíravý státník, anti-
mnichovan,  sir Winston CHURCHILL,  ve svém  fultonském projevu.  Proto  státy svobodného 
světa začaly znovu zbrojit a zesilovat svou obranu, aby neopakovaly chyby,  kterých se dopustily 
vůči  Hitlerovi.  

Proběhnuvší historie,  i  ta později odhalená,  dotvrzují optimálnost obranně preventivních kroků,
učiněných  státy svobodného světa.  Díky tomu  se  uchránily od  komunistické poroby,  duševní
i  hmotné.  Od vazalské  podřízenosti,  do které  spadlo ekonomicky rozvinuté Československo, 
po roce 1948.  Dodnes  totiž  doháníme  úroveň  Belgie,  Rakouska,  a dalších  států,  které nás
předstihly  =    bez   lido-demokratury,   bez   " zlatého "  komunismu,   či   reálného  socialismu.  
A to jsme nebyli tak postiženi jako přímí poddaní sovětské libovůle a zlovůle.  Což dokumentují 
mnohá   průkazná   svědectví,   často  i  od  vrcholných  exponentů  komunistických  režimů.     

Následující citace jsou z dvoudílného Svědectví o puči, jehož exilovým autorem je poslanec Ota
HORA. Ukázky jsou ze druhého dílu, ze stran 10  a 11.  
První část výňatku se týká odřeknutí hospodářské pomoci Marshallova plánu, se kterou 
prvotně souhlasili i  komunističtí  ministři,  včetně  premiéra  Klementa  GOTTWALDA. 

Druhá  část  výňatku  cituje  Paměti  Nikity  Sergejeviče  CHRUŠČEVA:

 
  ...
 Nikdo z nás nechtěl hlasovat pro odvolání účasti na pařížské konferenci o Marshallově plánu. 
  Cítili jsme v tom právem hrubý nátlak Sovětů, tj. zasahování do našich vnitřních záležitostí a tudíž 
  porušování  smlouvy.    Dalším  důvodem  byla  situace  hospodářská.   Potřebovali  jsme  nutně
  hospodářskou  pomoc  a  další   spolupráci  se  Západem. 
       Bylo  mi  tehdy  nepochopitelné,  že  např. v  rozhlase dne  9. července 1947  jsem  slyšel, že 
  Rumunsko odmítlo pomoc Marshallova plánu a hlasatel hned k tomu dodal, proč Rumunsko tuto 
  pomoc nepotřebuje. Neuplynulo však ani 10 minut a Čs. rozhlas vysílal výzvu, aby Češi a Slováci 
  přispěli  potravinami i  penězi  na  pomoc  hladovějícímu  Rumunsku!   Tehdy  jsem ještě  nevěděl 
  otřásající skutečnost o hladu na Ukrajině.  Chruščev o tom píše ve svých Pamětech, v  kapitole 7 
  " Hlad  na  Ukrajině ",  včetně  poznámek  Edwarda Crakshaw:  " Ohromný  hlad  na Ukrajině 
  v letech 1946-47  nebyl  na Západě  vůbec  znám.  Teprve  v  prosinci 1947 Andrei Ždanov 
  ve své  poslední řeči se  zmínil  o  hladu  na Ukrajině  způsobeném  velkým  suchem,  které 
  překonalo  největší  sucho  zaznamenané  v  roce  1890...    Nebyl  toho  druhu,   jaký  byl
  zaznamenán v době kolektivizace, avšak dodnes nebyl nikým veřejně přiznán...  Jak jsem 
  předvídal,  hlad na Ukrajině se rozmáhal.  Dostával jsem dopisy a  úřední zprávy o úmrtí 
  v důsledku hladovění.  Poté následovalo kanibalství.  Dostal jsem zprávu, že pod mostem 
  blízko Vasilkovo byla nalezena lidská hlava a nohy. Tělo bylo patrně snědeno.  Kiričenko, 
  gen.major,  tajemník pro oblast Oděsy,  mi sdělil,  že  zkontroluje  některé  kolchozy,  aby 
  viděl, jak lidé přežívají zimu. Takto to popsal: "Viděl jsem scénu hrůzy. Žena měla na stole 
  vlastní  dítě a  krájela  jeho tílko.  Pravila,  že právě jsme  snědli Máničku.  Nyní zasolíme 
  Ivánka.  To nás udrží při životě nějaký čas...
"   Dovedete si představit,  že  žena  se zbláznila 
  v  důsledku  hladu  a  rozřezává  vlastní  děti?...  
Je třeba podotknout, že mimořádně suché léto roku 1947, s hluboce vysušenou a rozpukanou zemí, 
i u nás zavinilo velikou neúrodu. Šok z odřeknutí Marshallova plánu měla utlumit  enormní  dodávka
obilí ze Sovětského svazu, zdůrazňovaná rozličnými agitacemi, například  " Radu dá ti každý dobrý 
přítel.  Málokterý dá ti mouky plný pytel.
"    Ovšem,  za  jakou cenu ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? 
                                           Doplňující informace:
    1/
Na web umístěno v pondělí 24. března 2008 ve 23:50 hodin.