KSČ + pohraničníci = životní tragédie = dokumenty, statistiky....... 27kB .... 14. VI. 2005
   
Komunistický režim, tedy i totalitní uzávěra státních hranic, byly příčinou nesčetných tragédií
     na  obou  protichůdných  stranách.  Průkazně o  tom  hovoří  zde  uváděná  dokumentace.

   Smrt na hranicích komunistického Československa
       sebevražedně  kosila  i  mezi  množstvím  pohraničníků.

Totalitní uzávěra státních hranic od únoru 1948, a jejich ostraha  během následujících  
41 roků  režimu KSČ,   citelně  postihla  i  tehdejší  pohraničníky.  
Svědčí o tom  zejména  185  sebevražd  vojáků  na " čáře ". Dalších  243 vojáků zemřelo  
na  následky  nejrůznějších  úrazů  a  nehod. 
Tato  informace  je zlomkem   zajímavých  faktů,  dále  podrobněji  uvedených. Pro 
ucelenost  a  zřetelnost  následují:
1/  text dotazu k Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu = ÚDV ZK
2/  odpověď  z   Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu = ÚDV ZK
   

              
    
1/  Dotaz  k  ÚDV ZK  ze  dne  23. března 2005.
Plk. Mgr. Irenej KRATOCHVÍL, ředitel ÚDV ZK
Věc: Statistický souhrn stěžejních údajů o zaviněních režimu KSČ
 
Vážený pane řediteli,
 
     prosím o poskytnutí dokumentačních statistik o stěžejních zaviněních režimu KSČ,
vyčleněných  z dosavadní vyšetřovatelské a  dokumentační  práce  Úřadu.  Zejména
co se týká justičních vražd,  počtu odsouzených ve zmanipulovaných procesech,  lidí
zahynuvších při odbojových akcích,  při  zatýkání a ve výkonu trestu,  nebo při  útěku
do svobodného světa;   a to i na straně  represivních složek  komunistického režimu.
   Obdobně u příslušníků církví, PTP, zemědělců a dalších " třídních nepřátel ", včetně
počtu nuceně vystěhovaných, ale i internovaných v pracovních táborech.  Pro úplnost
by bylo vhodné vyčíslit kolik policistů, vojáků, studentů, úředníků, rolníků a živnostníků 
bylo  postiženo  represemi komunistického režimu.
     Za  vhodné  rovněž  považuji zdůraznit kolik pohraničníků  a  podobných činitelů 
zahynulo sebevraždou; komunisté o tom  nemluví  při  zkreslování  událostí tehdejší
doby.
     Takový  souhrn  usnadní  věcnou  a  přehlednou  argumentaci,   i  na  stránkách
školních  učebnic.
      Jsem si vědom náročnosti na zpracování,  dané zejména dřívějšími skartacemi
a jiným  zahlazováním stop  po  trestné činnosti exponentů  režimu KSČ;  ale to lze
zmínit  v doložce  k  příslušnému  údaji   =   aby mohla  být  co  nejrychleji  shrnuta
a  zveřejněna  historická   fakta.    
 
         S pozdravem a s přáním úspěšné práce            Bohuslav HUBÁLEK
                                                                         190 00   PRAHA 9  Českolipská 19
                                                                        
                          
   
2/   Odpověď z ÚDV ZK  ze  dne 13. května 2005.


                                       POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY 
         ÚŘAD DOKUMENTACE A VYŠETŘOVÁNÍ ZLOČINŮ KOMUNISMU
                      SLUŽBY KRIMINÁLNÍ POLICIE A VYŠETŘOVÁNÍ
                     Poštovní přihrádka 21/ÚDV, Poštovní úřad  170 34  Praha 7 

Tel.: 974 844 202, Fax.: 974 844 207                                   E-mail: udv@mvcr.cz 

Č.j.:     ÚDV-258/2005                                                          V Praze dne 13. 5. 2005

Uvádějte vždy v odpovědi 

Vážený pan                                                                                                      Příloha: 1/ 
                                                                                                                   Počet listů: 2 Bohuslav Hubálek                                                                                       
Českolipská 19 
190 00  Praha 9 

Vážený pane,  
k  Vaší  žádosti  ze dne   23. 3. 2005  poskytujeme v příloze  zatím  dostupné  údaje.   

Zpracování počtů obětí komunistického režimu 1948-1989 v Československu je složité. 
Nejde  jen  o  vyhledání  příslušných  údajů,   které  jsou  u  některých  forem  postihu 
rozptýleny  v  obrovském množství  archivních materiálů.  Problémem  je  vlastní obsah 
těchto  čísel.   Například  vyčíslení   “ justičních vražd ”    nebo   “ počtu  odsouzených 
ve zmanipulovaných procesech ” je obtížné pro nejistý obsah uvedených pojmů. 
Problémů je několik: jaká zvolit kritéria k určení, které případy naplňují uvedené pojmy, 
vyhledání  a  prozkoumání  obrovského  množství  jednotlivých  procesů  (což v daném 
personálním  obsazení a s  komplikacemi jako byly  povodně  roku 2002  není  možné) 
a   dále jednotlivé soudní případy  právně  posoudit.  U  obětí  spadajících do kategorií 
“ zahynuvších  při  odbojových  akcích ” a “ při  zatýkání ”  je problém obdobný, navíc 
ovšem nemusí být celá řada případů podchycena v  soudních a  vyšetřovacích spisech. 

Otázkou je  zda je  možné získat  z těchto čísel  nějakou  skutečnou  informaci,  zda se 
nejedná o zavádějící údaje. Příkladem mohou být  případy  zemřelých  ve  vězeňských 
zařízeních. V celkovém čísle případů jsou  samozřejmě úmrtí násilná,  jejichž pachatelé 
byli  příslušníci  bezpečnostního aparátu.  Dále však toto celkové číslo obsahuje  úmrtí 
v důsledku nehod, sebevražd z  nejrůznějších pohnutek, v důsledku onemocnění  (kdy 
lze jen obtížně dovodit příčinnou souvislost s pobytem ve vězeňském zařízení. Naopak 
celková  čísla  často  neobsahují případy vězňů,  jimž byl  v  důsledku  nevyléčitelného 
onemocnění  přerušen  krátce před úmrtím  trest.  U  řady  případů  lze  obtížně  zjistit 
charakter činu, za nějž byl zemřelý vězněn.   Dále  nelze  v  těchto  celkových počtech 
zohlednit  rozdílné podmínky výkonu trestu na počátku a na konci sledovaného období.  

Toto je několik poznámek k otázce vyčíslování obětí komunistického režimu 1948-1989
v Československu.  

S pozdravem       
                                                                        plk. Mgr. Irenej Kratochvíl 
                                                                                     ředitel úřadu 

Vyřizuje: vedoucí skupiny dokumentace Prokop Tomek 

tel.: 974 844 215 

Příloha k č.j.: ÚDV-258/2005                                                                Počet listů: 2 

Z politických důvodů vězněno:  K  nepodmíněnému  trestu  odnětí  svobody  bylo 
v Československu odsouzeno v letech 1948-1989  205 486  osob. Číslo získáno 
na základě statistického zpracování údajů o počtu osob rehabilitovaných zákonem 
o  soudní  rehabilitaci  č. 119/1990 Sb. ( Pramen:  Kolektiv –  Soudní  perzekuce 
politické povahy v Československu 1948-1989  Statistický přehled, Sešity  ÚSD 
AV ČR sv. 12, Praha 1993).   

  Z politických důvodů popraveno: 248 osob (247 mužů a 1 žena), v tom zahrnuto 12 prominentních komunistů (Slánský a spol. a O. Závodský). Mnozí z popravených byli 
odsouzeni za politické “trestné činy” v souběhu s trestnými činy kriminálními. 
V některých případech je hranice mezi těmito dvěma skupinami nezřetelná. (Pramen: 
Liška Otakar a kol. – Vykonané tresty smrti Československo 1918-1989, Sešity ÚDV 
č. 2 Praha 2000) Uvedené celkové číslo se díky stále probíhajícímu výzkumu 
a zpřesňování může o něco málo zvýšit.     

 Ve  vězeňských  zařízeních  zemřelo:  Cca  4500  osob. Přesnější  číslo  zatím  není
k  dispozici,   na  seznamu  zemřelých vězňů  ÚDV  dosud  pracuje.       

Při pokusu o přechod československých hranic se Spolkovou republikou Německo 
a Rakouskem 1948-1989 bylo:
·        zastřeleno 145 lidí.
·        usmrceno elektřinou „elektrického zařízení k ochraně hranic“ 96 lidí.
·        utonulo 11 lidí. V tomto počtu jsou zahrnuty pouze osoby, které prokazatelně 
         utonuly  při  přechodu hranice.  Dalších   nejméně  50 mrtvých  bylo  nalezeno 
         utonulých  v  pohraničních  řekách.   Není  možné  zjistit  kdo  z  nich  zahynul   
         při pokusu o přechod hranic a kdo z jiných příčin.
·        z  obav  před  zatčením  spáchalo  sebevraždu 16  lidí.
·        v důsledku sestřelení či srážky s vojenským letounem nebo následkem havárie 
         zahynulo 5 pilotů létacích zařízení.
·        v automobilech havarovaných o pohraniční zátarasy 5 lidí.
·        minami umístěnými v ženijním zátarasu byly usmrceni 2 lidé.
·        na selhání organismu krátce po zatčení zemřel 1 člověk.
·        služebními psy byl ukousán 1 člověk.

Celkem v letech 1948-1989 při pokusu o překročení hranice na Západ zahynulo nejméně 
282 lidí, činností pohraničníků pak dalších 24 lidí při služebních zásazích, konaných v jiné
souvislosti než při pohraniční strážní službě.

Na druhé straně zemřelo v letech 1948-1989 nejméně 584 vojáků pohraniční stráže. 
Z nich bylo:
·        usmrceno „narušiteli státní hranice“  11 vojáků,
·        185 vojáků spáchalo sebevraždu,
·        243 vojáků zemřelo na následky nejrůznějších úrazů a nehod,
·        na následky postřelení zemřelo 39 vojáků,
·        v souvislosti s manipulací s ženijními prostředky ostrahy hranice (úrazy elektrickým 
         proudem, výbuchy min, granátů a při manipulaci s trhavinami) zemřelo 47 vojáků.

Rehabilitováno podle zákona 119/1990 Sb. bylo 207 697 osob (stav k 30. 6. 1996). 
Řádově několik set osob bylo rehabilitováno na přelomu 60. a 70. let. (Pramen: JUDr. 
Benko Jan - Zvláštní zpráva o vyhodnocení postupu státních zastupitelství a bývalé 
prokuratury při uplatňování ustanovení zákona č. 119/1990 Sb. o soudní rehabilitaci 
od 1. 7. 1990 do 30. 6. 1996.) 

V letech 1948-1987 ( čísla za léta 1988-1989  nejsou   zatím   k  dispozici)  odešlo 
do zahraničí bez povolení čs. úřadů 170 938 občanů. (Pramen: Státní ústřední archiv, 
Archiv ÚV KSČ fond 02/1 sign. P 66/88 č.j.: P4570)   

Do Táborů nucených prací bylo v letech 1948-1953 komisemi zařazeno 21440 osob, 
ovšem  někteří  internaci z  různých důvodů  nenastoupili,  takže  počet  internovaných 
pravděpodobně  nepřesáhl  20 000 osob.

..                             Doplňující informace: 
       1/ Podle statistiky  Ministerstva spravedlnosti ČR,  aktualizované  ke dni  31.
           prosince 
2004,   bylo  za  režimu  KSČ   z   politických  důvodů  odsouzeno 
        
208  399
  osob.
       2/ Možné návaznosti a další podrobnosti lze vyhledat podle rejstříku pojednávaných 
           osob a institucí;  i podle klíčových slov  na titulních stránkách tohoto zpravodajství. 
       3/ Rejstřík nápravy na úvodní stránce shrnuje všechny zde doposud zveřejněné chyby, 
           jako  přehledný  zdroj  opravených  informací.  
           V zájmu   právně nestíhatelného použití  zveřejňovaných informací je nutné vždy brát
           zřetel   na   rejstřík  nápravy. 
       4/ Texty od  zahájení 1. července 2000, až do 30. září 2004
už  nejsou  zde přístupné. 
            Představu  o nich  podá  otevření  souborů  s  titulky  z  roků  2000 - 2004,  rovněž 
           v  záhlaví  úvodní  stránky.