Československo + Česká republika = výročí = uctění - lhostejnost ..... 29. X. 2004
  
I tentokrát,  jako při  nedávných výročích 28. října 1918  ( po zhroucení režimu KSČ ),  hlavní město 
    Praha  nezářilo  žádoucí  vlajkoslávou  a  nadšením,   nyní  obvyklými  nanejvýš  po  brilantních 
    vítězstvích  hokejového  národního  mužstva. 

    Hned po včerejším ránu jsem se procházel i středem města, podobně, jako při
jiných slavnostních výročích.  
    Také letos byla  velká  česká vlajka  na Českém rozhlasu,  ve Vinohradské12.
Totéž  i  ve  Škrétově ulici 6 =  budova Ministerstva pro místní rozvoj ČR,  kde rovněž
sídlí  ústředí  Konfederace politických vězňů ČR.  
    Václavskému náměstí  dominovala velká státní vlajka,  i  tentokrát  téměř přes 
celou výšku  budovy Národního muzea.  V horní části Václavského náměstí byla česká 
vlajka na sídle Diplomatického servisu (dům č.49).  Naše vlajky měla Komerční banka 
( nároží Štěpánské ulice ).  Mezinárodní  hotely zdobila obvyklá vlajkosláva, s prapory 
mnoha  států,  včetně  České republiky. 
    V Jindřišské ulici, u Václavského náměstí, měla naše vlajky jen Hlavní pošta,
vedle  vlajek  České pošty. 
    Pozoruhodná novinka se objevila ve třídě Politických vězňů, hned v její spodní
části.  Ústředí KSČM  vyvěsilo na své budově  české prapory,  kterými  nahradilo dva
obvyklé, se stylizovanou  symbolikou komunistické strany = v průčelí domu č. 9. I to je
důvod k zamyšlení, zejména pro " zaseknuté "  funkcionáře bývalých uličních organizací 
KSČ, atp.   Tím  spíš  to  platí  o  lidech,  kteří  díky  novým  politickým poměrům teď
mají společensky  důležitá postavení,  ale kteří jsou  " povzneseni " nad  projevy vděku  
a  sounáležitosti  k  netotalitnímu  státu.  
   Vlajky ve  stejné ulici  měly  poštovní úřad v č.4,  Národohospodářský ústav AV
v č.7, soukromá společnost NEWTON GROUP = dům č.10. Za křižovatkou, v horní
části ulice, už jenom budova Ministerstva průmyslu a obchodu ČR =  č. 20. 
    Otřesná  je  trvalá  lhostejnost  představitelů  veřejnoprávní  ČTK  =  České
tiskové kanceláře,  v Opletalově 5-7,  poblíž  Václavského náměstí. Není omluvou, při
finanční   prosperitě   ČTK,   že  na  budovách  nejsou  vlajkové  žerdě,  či jiné úchyty. 
    Jsou totiž i jiné možnosti.  Pochybuji,  že  totéž  se  dělo za  režimu  KSČ, kdy 
dlouhodobý   generální  ředitel  ČTK   =  JUDr.  Milan  STIBRAL,   byl   zahraničním dopisovatelem  ČTK (  jako  nečlen  komunistické  strany ). 
    Spoluvinu  nesou  dřívější i současní  členové Rady ČTK,  volení Poslaneckou
sněmovnou Parlamentu ČR = PSP ČR. Tím spíš, že v Radě dlouhodobě působil a také
předsedal známý publicista, pan Jiří JEŠ. Právě za jeho předsednictví Rada odsouhlasila 
značné navýšení platu generálního ředitele, JUDr. Milana STIBRALA = na úroveň vyšší, 
než  jsou  platy  oblíbených   " fackovacích  panáků "   =   poslanců  PSP ČR.
    Prosecké panelákové sídliště v Praze 9,  kde bydlí  více  lidí veřejného zájmu, 
se ani letos  nevymykalo " polistopadovému "  trendu.  V  části  kolem České spořitelny,
ve  Verneřické  408,   měl  státní  prapor  toliko  nedaleký  Úřad  práce,  nad  vchodem 
do budovy.   Jinak  zhola  nic,  než  český  prapor  o rozměrech  65 x 100 cm,  tradičně  vysunutý  na  žerdi  z  lodžie mé jednogarsoniery,  v  sedmém  patře  panelového domu.  
ZÁVĚR.
I sebelepší snaha může být vykládána hanlivě. To se může týkat i  záznamu a  zveřejnění
rozličných evidencí, statistik, osobních údajů a charakteristik.  Ovšem  až  do té  doby,  
než  se  člověk  zamyslí  nad  historickými  prameny,  ve kterých se  nepíše  v jinotajích  
o identitě a faktech. V opačném případě bychom sotva znali adresné údaje o dřívějších
lidech, o jejich  životě  a  práci.   Proto podávám  alespoň dílčí záznam o  tom, co jsem  
28. října  2004  viděl.  Na  vlastní  oči,  a  o  čem  uvažuji.      

..
                            Doplňující informace: 
     1/
 Možné návaznosti a další podrobnosti lze vyhledat podle rejstříku pojednávaných 
         osob a institucí ( například  RNDr. NEUWIRT ); i podle klíčových slov na titulních 
         titulních stránkách tohoto zpravodajství ( například 28. října 2004 ).  

     2/ Rejstřík nápravy na úvodní stránce shrnuje všechny zde doposud zveřejněné chyby, 
         jako  přehledný  zdroj  opravených  informací.  
         V zájmu  právně nestíhatelného použití  zveřejňovaných informací je nutné vždy brát
         zřetel   na   rejstřík  nápravy. 
     3/ Texty od  zahájení 1. července 2000,  až do 1. ledna 2003
už  nejsou  zde přístupné. 
         Jsou  archivovány na  
CD ROM.  Představu  o nich  podá  otevření  souborů  s  titulky 
         z roků 2000-2002,  rovněž v  záhlaví  úvodní stránky.