Justice = otevřenost + exponáty + diskuse : občané = příklad ............ 21. V. 2004
  
Den otevřených dveří Městského soudu v Praze poskytl exponáty, diskuse, ukázky justiční práce.   


     Spravedlnosti, 
      
budiž trvale
    vidoucí, vědoucí,
         nestranná !
  Sousoší Karla IV, Praha 1,
      Křižovnické náměstí, 
  zpodobnění Spravedlnosti
          Zajímavosti, které naše média nezaznamenala. 


    Den otevřených dveří Městského soudu Praze proběhl ve středu12. května 2004.
    Tuto akci, vůbec první v České republice,  zahájil v 10:00 hodin ministr spravedlnosti,  
    JUDr. Karel ČERMÁK. Bylo to ve zcela zaplněné rozsáhlé soudní síni č.49, kde lidé
    stáli i v uličkách, kolem obvodových stěn.
    Krátkým projevem na něho navázal  předseda  Městského soudu v Praze,  JUDr. Jan 
    SVÁČEK.  Poděkoval všem zúčastněným za zájem,  svým spolupracovníkům  pak za 
    účinnou  pomoc.  Zdůraznil,  že  tuto  akci  podnítil  JUDr. Paul  SPRINGER,  soudce 
    ze  Spolkové republiky Německo (BRD), který u nás už delší dobu pracuje z pověření 
    Evropské unie.  
    Stručné zahajovací projevy umožnily hned zařadit  diskusi s oběma  představiteli 
    justice,  ačkoli  to  nebylo v  časovém rozvrhu.  Přítomní byli upozorněni,  že zde  není 
    možné řešit  jednotlivé případy. Účelem je zodpovídat otázky přítomných k systémové
    problematice naší justice. 
    V 10:25 hodin, jako první,  dostal slovo pan Petr CIBULKA,  předseda politické 
     strany  Pravý blok.  Během  čtyř minut  několikrát  zdůrazňoval,  že Česká republika 
     je kriminální stát. Při tom se skreslujícně odvolával na JUDr.,správně však Mgr. Marii 
     BENEŠOVOU, nejvyšší státní zástupkyni. Ta, ačkoli sama důvodně kritizuje kriminální
     jevy, a  důsledně  proti nim  zasahuje,  nikde  neříká,  že jsme kriminální stát.  
     Až na výzvu, aby položil otázku, zeptal se  Proč není  volba  soudců  občany, jako
     v USA ?
    
Ministr spravedlnosti ve své odpovědi  hovořil o  možném  ohrožení  soudcovské
     nezávislosti, při volbě soudců občany.
     JUDr. Jan SVÁČEK pak mluvil o události ze svého pracovního pobytu v USA. 
     
Řekl,  že  asi  v  polovině  členských států  jmenuje  soudce  guvernér. Ve zbývajících
     státech je volí občané. 
     Pracoval u soudce, který měl být během několika týdnů znovu volen. U silnic už stály
     volební billboardy. Jenže ještě před volbami měl dotyčný soudce rozhodnout v případě
     zavraždění malé dívenky.Veřejné mínění důrazně žádalo pro obžalovaného trest smrti.  
     Avšak  soudce  věděl,   že  nemá  jakýkoli  usvědčující  důkaz,  aby vynesl veřejností
     očekávaný rozsudek. Bylo to pro něho etické, i existenční dilema.  I taková je pravda 
     o  nezávislosti  soudců,  při  jejich  přímé  volbě  občany.
     Většina dalších diskutérů nedbala úvodního upozornění, a šířeji mluvili o osobních
     věcech, než vyslovili svou otázku. 
     Sebelepší  soudy   nemohou   nahrazovat  a  nastolovat   rodinné  porozumění. 
    
Tak nějak odpověděl JUDr. SVÁČEK na stížnosti rozvedeného pana KRUŠINY (?),
     který má velké obtíže při setkávání se svým dítětem,  ačkoli  na to má  právní  nárok. 
     Pokračování diskuse se podle programu přeneslo do menší jednací síně č.100.
    
Ta však byla zaplněna takřka k nehnutí, a neslyšení pro ty, co stáli u dveří a zadní zdi.
     Proto jsem si aspoň prohlédl místnosti s  justičními a  vězeňskými exponáty.  I to bylo
     zajímavé a poučné. 
     SHRNUTÍ   A   ZAMYŠLENÍ. 
     Pro  nedostatek důkazů  byl vloni  soudem  osvobozen  z  vraždy silně podezřelý 
     Jaroslav STEINBAUER (32). Letos, 5. května byl vzat do vazby a obviněn z vraždy
     další  mladé ženy,  šestnáctileté studentky Lucie ČERNÉ. 
     Daniela  PŘIBYLOVÁ,  vloni  i  letos příslušná státní zástupkyně, říká: "Když
      mám pochybnosti, žalovat musím, když má pochybnosti soud, odsoudit nesmí."
     
..... Senátu tehdy  předložila  jedenáct  nepřímých  důkazů,  které  jej  z  vraždy
      usvědčovaly,  například mobilní telefon,  pachové stopy, DNA  či  hlína z místa 
      nálezu těla  na  jeho  botách.  "Bohužel to bylo málo.  Stoprocentní  důkaz tam 
      nebyl jediný. Vše bylo možné vysvětlit i jinak.
..." (Deník PRÁVO, pondělí 10.V.
      2004, strana 4.)
     
Jiné  tragedie,   kdy se  dítě  utopí  v  řece,  nebo jímce,   jen  několik  metrů 
      od svého domu,  mají společného jmenovatele  s předchozími vraždami. Je to
      lehkovážnost obětí, i rodičů dětí;  lehkovážnost,  kterou v  lepších  případech 
      mají   napravovat   lékaři,    v  těch   horších   pak   policisté   a   justice.
 

      JE   LHOSTEJNOST    OPRAVDU   NEZMĚNITELNÁ, ve 21. století ?
....

                                       Doplňující informace.
 
1/  K  případu  Jaroslava  STEINBAUERA  jsem  ještě  čerpal  například   z   letošního 
       deníku PRÁVO =  4. května., str.4; 7.května, str.2; Jihočeské listy = 4. května,str.1.
  2/  Možné návaznosti a další podrobnosti lze vyhledat  podle  rejstříku  pojednávaných 
       osob a institucí
nebo podle klíčových slov na titulních stránkách tohoto zpravodajství,
       například 18. května 2004. 
  3/  Rejstřík nápravy  na úvodní stránce shrnuje všechny zde doposud zveřejněné chyby, 
       jako  přehledný  zdroj  opravených  informací. 
  4/  Texty od  zahájení 1. července 2000,  až do 1. ledna 2003
už  nejsou  zde přístupné. 
       Jsou  archivovány na  
CD ROM.  Představu  o nich  podá  otevření  souborů  s  titulky 
       z roků 2000-2002,  rovněž v  záhlaví  úvodní stránky.
  5/  Výše  uvedený  text  neodesílám  ani  sdělovacím  prostředkům,  ani Petru Cibulkovi.   
       Jsou dlouhodobě neteční.