Média = seminář = únor = PSP ČR = zajímavosti = hodnocení ........................... 7. III.  2004
   Zazněly tu podnětné myšlenky.  Pozdější  odezvy  žurnalistů  však   pomíjely  vyslovenou  kritiku
   veřejnoprávních médií ( B. HUBÁLEK,  a  místopředs. PSP ČR  M. NĚMCOVÁ )  o  nedostatečné  
   úrovni plurality  témat, autorů a  účinkujících;  jako zdroji manipulací , zámlk  a  televizní "stávky".  

                   Seminář o veřejnoslužebním rozhlasu a televizi
    
proběhl   v   Poslanecké  sněmovně   Parlamentu  České republiky  =  PSP ČR  =   před měsícem 
( 3. února 2004). V největším konferenčním sálu  Sněmovny se sešlo  kolem  stovky zájemců.  
Osobně jsem se účastnil pouze jeho první části, která se měla věnovat  úloze médií veřejné  
služby.  Převážně  však  sklouzávala  do  tématiky  dvou  dalších dílů,  do financování  a do 
digitalizace rozhlasů i televizí. To byl hlavní nedostatek semináře,  kde se sešli lidé,  kteří by 
mohli  mluvit  otevřeně,   kdyby  chtěli:  pro očistu,  i  pro  uvedení  věcí na  správnou míru. 
    Třeba  také  o  tom,   kdo   v   médiích  veřejné  služby  nese  odpovědnost  i  spoluvinu   
za  veřejnou   blamáž   a    " masáž "   rozsáhlé   veřejnosti,   na  rozmezí  roků   2000/2001
Tehdy  totiž  naprosto  selhala   úloha   veřejnoprávních  médií,  ale  i  většiny  těch
ostatních.
 
     Dnes už  nikdo z  tehdy glorifikovaných a  ostužkovaných celebrit,  včetně spacákových
borců,  nehovoří  o  jakési  stávce.   Proč  teď  jinak,  než  tehdy .... ? -  takže moje  řádky  
nejsou   zlovolným   nařčením,    ale  smutnou  skutečností  o  " sametové  státotvornosti " a
přeopatrnosti.  Navzdory tomu většina oněch odborníků a  » intelektuálů televizní stávky «  
i  nadále  dostává  mimořádný prostor v médiích.  Ta by však měla sloužit všem;  ne jenom 
kamarádskému   výběru   a   jeho  představitelům.  
Úkolem médií v  mnohačetných společenstvích  je  zprostředkovávat dění,  které lidé kdysi
vnímali  osobně;   v  městečkách,  vsích, a  v  okolí.  Tenkrát  lidé  sami  ze své  zkušenosti 
věděli  kdo  je  opilec,  lhář,  zloděj,  marnotratník,  surovec,  karbaník,  sukničkář,  pytlák.  
Totéž  platilo  také  o   příkladných   vlastnostech. 
    Obdělaná pole, dobré výrobky,  spravedlivá  a  rozumná  rozhodnutí ve prospěch obce,  
byly nad slunce jasným důkazem o tom,  kdo je  kdo -  a kdo by měl být pověřen správou 
věcí  společných. 
   
    Vzhledem k  zažité a " nepsané " praxi  jsem věděl,  že  pokud  promluvím,  bude 
to možné  toliko  v rámci co  nejmenšího  časového úseku   =  lidé jako já,   nebo Ing. JUDr. 
Jaroslav ANDĚL 
( rovněž  současný aktivista a politický vězeň z nejkrutějšího období režimu 
KSČ ) nebýváme  oficiálními řečníky,  s právem  nepřerušovaného projevu. To obstarávají  
ti, kteří se  » hluboce klaní  našim zásluhám a utrpení «. Nanejvýš dovolí ozvat se krátce,  
jakýmsi  zhuštěným  úryvkem;  de facto  vnucenou  amputací  potřebných souvislostí,  tedy  
uspěchaným  a  neúplným  » štěkem «.   
    Proto jsem ve svém věcném vystoupení odrážel přerušující vstupy moderátora vkládaným
příslibem otázky. Tu jsem pak skutečně položil,  na rozdíl  od  jiných,  leč  nenapomínaných 
řečníků  ( např.
Ing. Petr UHL ).  To  zaznamenali  a  nelibě  nesli  nejenom  přítomní  přátelé. 
    Ačkoli  moje otázka ohledně  plurality  v Českém rozhlasu  byla  adresována přítomnému
generálnímu řediteli ČRo, ten na ni nereagoval; dokonce ani svým dlouhodobým způsobem =  
mlžením a  úhyby.  Zato ve druhé části semináře přednesl všeobsáhlý a  » politicky « úspěšný 
projev,  odměněný  mohutným  potleskem  =  takže dělání dojmů  i zde zastínilo a přehlušilo
zjevná  selhávání  generálního  ředitele  ČRo.   

    To  všechno může  dosvědčit  stenografický  přepis  oficiálních  magnetofonových  pásek,
dostupný   v  Kanceláři  předsedy  PSP ČR.   Zajímavé jsou  poměrně  rozsáhlé  internetové 
recenze, hned po semináři, na stránkách blisty.cz (Štěpán KOTRBA) a louc.cz  (Milan ŠMÍD).
Z upozornění  přátel vím, bez bližších podrobností,  že Český rozhlas 6,  bývalá  Svobodná 
Evropa,  následně vysílal průběh semináře,  v šesti pokračováních. 

    Dále tu uvedu zejména nezveřejněné informace a vlastní postřehy. Hlavně budou z první  
části  téměř  čtyřhodinového  diskutování,   kterou  moderoval   PhDr. Václav  MORAVEC.  

Úvodní projevy pronesli členové předsednictva tohoto semináře:
 
1/  Ing. Lubomír ZAORÁLEK,  předseda  PSP ČR ( seminář byl pod jeho záštitou ).
 
2/  PhDr. Václav MORAVEC  ( v zastoupení p. Jaromíra  VOLKA  z Masarykovy univerzity v Brně ).
   3/  Raina KONSTANTINOVA, ředitelka rozhlasového odboru EBU( European Broadcasting Union ).
  
4/  Vít KOLÁŘ, ředitel české sekce BBC.
   5/  Vlado TALIAN, předseda Rady Slovenského rozhlasu. 
   6/  Irena VÁLOVÁ,  nezávislá novinářka, někdejší předsedkyně Syndikátu novinářů ČR.
   7/  Zdeněk ŠÁMAL, ředitel zpravodajství ČT.
   8/  Pavel DOSTÁL, ministr kultury ČR.
   9/ Táňa FIŠEROVÁ, poslankyně PSP ČR ( sympatizující účastnice televizní "stávky").

Následovala  výzva  k  všeobecné  diskusi.
   
Nepředpokládal  jsem,  že  bych  na  semináři  vystoupil.  Ale po chvilce ticha, když se 
nikdo  nehlásil,  zdvihl  jsem  ruku.  Stál jsem v  pozadí jednacího sálu. Totéž  ve  stejném  
okamžiku  učinil  předseda  poslaneckého klubu  KSČM,   Ing. Pavel  KOVÁČIK.  
Po  něm jsem  dal  přednost  i  několika  dalším zájemcům  z  popředí sálu.  Zpravidla jim 
okamžitě odpovídal  někdo  z  předsednictva semináře.  V diskusi vzniklo toto pořadí :
     Diskutující =                                             Okamžitá odezva =

       1/ Ing. Pavel KOVÁČIK                    -      2/ Pavel DOSTÁL, ministr kultury

    
3/ Ing. Petr UHL, člen Rady ČT        -     
      4/
PhDr. Svatava M. KABOŠOVÁ    -      5/ Pavel DOSTÁL, ministr kultury
      6/
PhDr. Svatava M. KABOŠOVÁ    -      7/ Pavel DOSTÁL, ministr kultury
      8/ PhDr. Svatava M. KABOŠOVÁ    -      9/ PhDr. Václav MORAVEC (4 vstupy do polemiky )
    10/ Ing. Jaromír TALÍŘ, poslanec, předseda mediální komise PSP ČR  
    11/
Raina KONSTANTINOVA  EBU ( European Broadcasting Union )
    12/ RUMHORST  EBU ( European Broadcasting Union )                     
    13/
ŠMÍD Milan, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy
    14/ Vít KOLÁŘ, ředitel českého vysílání BBC  
    15/ Bohuslav  HUBÁLEK                   -     17/ Zdeněk  ŠÁMAL, ředitel zpravodajství ČT
                                                                     -     18/ Václav MORAVEC, moderátor
    19/ Bohuslav  HUBÁLEK                   -                                   
           a  další  .....  ( viz stenozáznam ).

Základní  téma,  úlohu médií veřejné služby,  však pomíjela většina diskutujících. 
   
Avšak právě v  plnohodnotném a  nemanipulovaném působení sdělovacích prostředků 
spočívá jeden  z  hlavních  klíčů k  řešení  nedostatků dneška. Od správného informování
se totiž  odvíjí  kvalita  všech  následných  kroků,   v  kterékoli  oblasti  lidských  činností. 
To  také byl  smysl  mého  vystoupení   (  i  v  odvozeném  vztahu  ke  složení  Rady ČT, 
Rady ČRo,  Rady rozhlasového a televizního vysílání,  k výběru zákonodárců  a k  jejich 
práci;  tedy i k  financování médií veřejné služby, k digitalizaci informačních přenosů .... ). 
15/ Bohuslav  HUBÁLEK = 
       Dobrý den  vespolek.   Před  listopadem  jsem byl   politickým  vězněm  režimu 
komunistické  strany  (  pokračuje  Hubálek,   špatně  srozumitelné  ) 
=   poznámka 
stenografů. 
Zde  doplňuji  špatně  srozumitelné  výroky =   po  listopadu 1989 jsem byl poslancem 
České národní rady,   a  potom  i  Federálního shromáždění  ČSFR.  K  tomu  patří 
také sedm desítek let života. 
  
Od této chvíle mi  moderátor  počal  vícekrát  skákat  do řeči  =  není rovněž v záznamu.
   Mluvíte o  financování  a o  organizačních  záležitostech,  ale  ty  souvisejí  s tím, 
kdo  sedí   a   rozhoduje   v  Radě  České televize,    nebo v  Poslanecké sněmovně.  
Záleží   na  výběru  těchto  lidí,   podle  jejich  skutečných  osobních  kvalit.  

Bohuslav  HUBÁLEK ( pokračování  záznamu , po výtce ať položím otázku  )=
   
Položím otázky.  Chtěl bych jenom  dát základnu  svému vyprávění,  protože jsem  
udělal zákon  o  době nesvobody,  20 let nepromlčení  trestných činů  privatizačních;  
a   přes  tři  a  půl  roku   vydávám  vlastní   internetové  zpravodajství.  Podotýkám  zpravodajství,  kde jsem zavedl to,  co bohužel naše sdělovací prostředky  nejsou sto 
zavést, co funguje ve  Spojených státech,  to je  rejstřík nápravy,  že když se dopustí 
nějaké chyby, objeví se.
   Teď mám otázku,  co mi vadí  na  našich sdělovacích prostředcích.  Veřejnoprávní 
prostředky jsou nutné, protože zastupují to, co dříve fungovalo;kdy lidé na vsi věděli, 
že pan soused je  dívkař,  ten že je  karbaník,  alkoholik,   a  nezvolili  si  ho.  Dneska 
si lidé volí lidi, o kterých nic nevědí.  A vracím se k  Radě České televize, kdy tam byl 
zvolen  člověk,  který  sice  hlásá  morálku,  nebudu  ho  jmenovat,   ale  mám  na  to 
doklady  –  zpronevěřil  ve  státní  službě  neoprávněným přínosem ve  svých mzdách  
půl  miliónu  korun*.  Tito lidé  potom  rozhodují  o tom,  co má vidět  celá veřejnost 
kolem.
    Nyní dotaz.  Jsem si vědom toho,  že  lidé  by měli  vědět,  kdo jaký je,  aby se věci 
nazývaly  pravým jménem,  aby  krize  se  nezaměňovala za  stávku; protože, kdo byl 
někdy dělníkem a nebo kdo se zajímá o výkladový slovník jazyka českého nebo jiných 
jazyků,  tak musel vědět, že v televizi nejde o stávku. To se svorně tvrdilo. Dnes už je 
to jenom krize.
    Teď  k  tomu  hlavnímu.  Přes léta žádám,  a k tomu bych chtěl,  aby  se  v diskusi 
vyjádřili pan  generální ředitel Kasík  z Českého rozhlasu,  a zástupci České televize. 
Domnívám se,   že  na  internetu,  a ať mi to vyvrátí,  by  měl být  statistický přehled
odvysílaných  témat, autorů  a  účinkujících  
... tuto část nebo vůbec propachtovaná 
určitá skupina lidí, kteří mají k sobě blízko. Využívejme mechanismu této doby.
   Děkuji vám za pozornost.  Promiňte - je spousta hlasatelů morálky - proto jsem se 
vám stručně představil.  Děkuji za udělené slovo.
 

16/ Václav MORAVEC =
       ( ve stenogramu není jméno )
.....: Vždy v takových okamžicích, a teď víc než kdy jindy, 
má  člověk  jako  moderátor  chuť  rezignovat,   protože  na  jednu  stranu  věří,   že
auditorium  poslouchá  a  pokouší  se i  auditorium  dále  rozvádět -  člověk  by  pak 
nemusel skákat do řeči. Omlouvám se, dotazů je hodně, klaďte otázky.
Byla položena 
otázka Zdeňku Šámalovi,  proč televize na svých stránkách  nezveřejňuje účinkující. 
Odpadla by tím kritika televize.  

17/ Zdeněk  ŠÁMAL =
     Budu to tlumočit jako podnět. Za zpravodajství a publicistiku mohu říci, že mám 
takové statistiky k dispozici  a  nepovažuji je  za utajované.  Jsou to statistiky, které 
zpracovává firma Inovatio.  Jsou velmi podrobné,  ale nejsem si jist, zda je to to, co 
měl pan Hubálek na mysli.  Dává  nám  to  výčet  žánrů,  údaje  typů,  že  v  r. 2003 
vysílalo  Zpravodajství ČT  48870  příspěvků  a  podobná čísla.   Netajíme,  rádi je 
zveřejníme.
 

18/ Václav MORAVEC =   Jde asi o  účinkující  a  peníze -  rozuměl jsem tomu správně?  

19/ Bohuslav  HUBÁLEK =  ( ve stenogramu není jméno )  ......:  Političtí  vězni  vytýkají,  že
     programy, které se týkají problematiky komunistické éry, jsou zařazovány pozdě. 
Proto si myslím,  že toto  digitálně zpracované  třeba  na internetu  -  marně jsem to 
hledal -   by  vyjasnilo  situaci.    Proto  jsem  o  tom  mluvil.
   


     Průkaznou  a  zřetelnou  statistiku  žádala  i  místopředsedkyně  PSP ČR : 
              
( =  totéž  co  v  první  části  semináře  vyslovil  Bohuslav  HUBÁLEK )  
Miroslava  NĚMCOVÁ
  (v závěru druhé části semináře = výňatek):

    
....To, proč nechceme zvyšovat koncesionářské poplatky, se odvíjí od našeho 
dlouhodobého přesvědčení, že ČT ne dostatečně jasně deklaruje to, jak s těmito 
penězi hospodaří.  Několikrát  jsme  žádali  o  to,  že  by  bylo zajímavé,  kdyby 
existoval  průkazný  a  zřetelný  informační server,  kterým by  ČT  zveřejnila, 
jaké  typy  pořadů,  jaké  typy  vystupujících  atd.  v  ní  působí.
(Zdůraznil B.H.
Dokud se nevymaníme z bludného kruhu podezření o tom, že jsou na ni napojeny 
zvláštní skupiny, které si osobují právo čerpat více z peněz,  neposuneme  se ani 
o krok dál
(Zdůraznil B.H. . Vím, že se vám to v tuto chvíli nemusí líbit, ale byla-li 
zde  řeč  o  tom,  že se  všichni  tvůrčí  pracovníci  obáváte  vlivu  nebezpečných 
lobbystických skupin,  které chodí kolem  Parlamentu  a  prosazují si  své zájmy, 
pokud  chci být spravedlivá,  budu se ptát,  zda  podobné  zájmy nejsou u velké 
sumy,  kterou  disponuje ČT.
.....
                         Ing.  Petr UHL  =  pro  porovnání a hodnocení.
     Diskutoval jako třetí v první části semináře. Také se  odchyloval  zadaného tématu.
Přesto mu  moderátor  nevstupoval  do  projevu.  Rovněž  nepoložil  konkrétní otázku 
ke  komukoli   z  přítomných.   I  to  mu  moderátor   prominul.

     Nehledě na zcela  nekritickou  glorifikaci  komunismu,  kterou vyslovil tento bývalý 
politický vězeň pozdějšího období režimu
KSČ, persekuovaný jako signatář CHARTY 77:
Petr UHL:  
Dobrý den,   já  jsem  Petr Uhl,   člen  Rady České televize.  Mě  se  skutečně  to 
vyjádření pana Kováčika, poslance parlamentu, dotklo. 
Ale nedotklo se mě ani tak osobně jako tím, že on má takový pohled, že ten orgán 
– Rada ČT – že tam někdo musí mít nějakou převahu. Vždyť je to vlastně politický 
orgán. Ale tak tomu není. Mohl bych se vyjadřovat podrobněji o tom, jak je složena,
 jaké jsou osobnosti v Radě České televize a nějak to hodnotit. To dělat nebudu, ale 
bez ohledu  na  kvalitu naší,  jednotlivých  členů,  bych  vás  opravdu  chtěl  ujistit,
 paní a pánové, že my se nedělíme na lidi, kteří zastupují opozici nebo vládní koalici,
není to nijak patrné v naší práci. Někdy se neshodujeme, ale jde to napříč, někdy 
zase v jiných problémech se vytvářejí jiná seskupení dvou, tří, pěti radních, kteří 
o něco usilují. To se neustále mění. Tak, jak to je, se mi to zdá být již v tom stavu, 
že jsme poměrně nezávislí na mocensko-stranickém spektru. Tady se to politické 
spektrum nazývá mocensko-stranickým, což je asi lepší pojmenování než
 „politické“. Ta trojnožka, která je navrhována, by byla ještě lepší, ale souhlasím 
s Táňou Fischerovou a dokonce i s panem
Kováčikem, že to není podstata problémů.
Česká televize nezahyne s touto radou, i když ten navrhovaný způsob by byl skutečně 
lepší. Ale Česká televize zahyne jako veřejnoprávní subjekt, pokud jí nedáte – a teď 
se obracím na Poslaneckou sněmovnu – finanční prostředky k jejímu rozvoji 
a udržení. Neschválení zákona o koncesionářských poplatcích znamená, tvrdím já, 
nezvratný začátek konce České televize jako veřejnoprávního média. A tady se mi 
zdá, že KSČM by měla dávat přednost obecnému zájmu, aby veřejnoprávní 
médium existovalo, aby se rozvíjelo a ne se dívat na celou věc z úzkého stranického 
pohledu. Já jsem se vždycky hlásil ke komunismu jako k ideálům, i když jsem nebyl 
členem strany,  a velmi mi vadí,  že  dnešní  komunistická strana se  těmto  ideálům 
prohřešuje
.
   * Mezi  deklarované ideály komunismu  však  patří  třídní boj  a  násilné  vyvlastňování majetku 
         
=  viz  MARX + ENGELS  =  závěr   Manifestu  komunistické   strany

                          Citace  některých  závažných  výroků =
                     ÚLOHA   MÉDIÍ   VEŘEJNÉ   SLUŽBY = 1. část semináře:
Raina  KONSTANTINOVA   1. část =   
27. ledna  tohoto roku  Parlamentní shromáždění  Rady  Evropy  přijalo doporučení   1641,   
kde  se  praví,   že  veřejnoprávní  vysílání  je zcela  životně  důležitým  prvkem  demokracie  
v Evropě,  ale  je  ohroženo.
Pavel DOSTÁL  1. část =   
Ministerstvo  kultury  tuto  věc neřešilo  tak,  že  by  jeho  legislativci  sedli  a sepsali  novely. 
My jsme na oba zákony, tedy hlavně na zákon o České televizi v této chvíli,  svolali pracovní 
skupinu, kde zasedli mediální odborníci, lidé z ČT, lidé z tehdejší Rady ČT, lidé z vedení ČT. 
Napřed  jsme  vedli  debatu,   jak  zajistit  co  největší  nezávislost.   Shodli  jsme se  na tom, 
že České televize, veřejnoprávní televize i veřejnoprávního rozhlasu nejlépe zajistí taková rada, 
která nebude  pracovat ve stavu ohrožení.   Jinými slovy,  že to  musí být rada,  která bude 
co  nejobtížněji  odvolatelná,  a to z jednoho prostého důvodu.  Protože  teoreticky  řečeno 
snadno  odvolatelná  rada  podléhá  politickým  tlakům.
Werner RUMPHORST 1. část =
Čím více příjmů plyne přímo z kapes koncesionářů a méně z reklamy, tím více podporujete 
komerční  vysílání.   Protože  v  tom  případě  necháte  celý koláč  doslova  řečeno příjmů 
z  reklamy  v  sektoru soukromém. Vlastně,  když se nad tím člověk zamyslí,  když nutíte lidi 
platit  přímo,  pak  přispíváte  k  zisku  komerčního vysílatele.
Vít  KOLÁŘ 1. část =
V Británii je model, kdy BBC je plně financováno z poplatku koncesionářského, to znamená, 
že přenechává celý koláč ( reklamy = pozn.B.H.) komerčnímu sektoru.
Werner RUMPHORST 1. část =   
Čím  více  veřejnoprávních  vysílacích  subjektů  závisí  na  příjmu  z  reklamy,  tím  je  vyšší
nebezpečí,  že  zapomenou  na  své  poslání,   to  znamená  úkol sloužit  všem  sektorům 
 společnosti.  Více než  třetina příjmů  by  měla  být  z  reklamy.   V  Polsku je to  přes 60 %
 a jejich dojem je,  že je to příliš mnoho.
Pavel ŠTYNGL (ŠTINGL) režisér 1. část =  
Chtěl jsem položit otázku: pokud věci dopadnou v rámci nadcházejících projednání zákonů 
špatně, nebude schválen vyšší poplatek, nepodaří se zabezpečit trojí nominaci do Rady ČT, 
zda už dnes Poslanecká sněmovna zvažuje určité krizové varianty ?
Pavel DOSTÁL  1. část =  
Odpověděl bych na otázku krizového vysílání. Vidíte černě, že ČT úplně odejde. Můj bože, 
to se nesmí stát.  Krizové  vysílání  je  zajištěno  zákonem  o  rozhlasovém  a  televizním 
vysílání a plně platí i pro privátní stanice.  V  případě  nouze  privátní  stanice  musí  umožnit 
vystoupení premiéra nebo někoho jiného k mimořádnému stavu. 

            FINANCOVÁNÍ  MÉDIÍ  VEŘEJNÉ  SLUŽBY =  2. část semináře =
Werner RUMPHORST  2. část =
Přesto vám dám pár návrhů, které jdou za to, co jsem tady zatím v monologu citoval.  Je to 
cosi,  co  se  inspirovalo  událostmi  v  Rumunsku  loni  v létě.  Rumuni museli se vypořádat 
se  stejným  problémem,  který tady v  současné době převládá a který  zažila  snad každá
země. Jedna věc je mít stanoveny poplatky, a druhá věc je vybrání těchto poplatků.  Je nad 
míru obtížně  identifikovat ty osoby,  které musí  povinně  zaplatit  koncesionářský poplatek. 
Člověk by nechtěl posílat různé špiony po domácnostech, kteří by se přesvědčili, zda ten či 
onen člověk má televizi či rádio.  Soudní přelíčení se nevyplatí,  vezmeme-li si malou částku 
peněz, o kterou se v takových soudních přích jedná.  Rozhlasový  měsíční  koncesionářský
poplatek v ČR se rovná plus mínus ceně jednoho šálku v pražské restauraci. Myslím, že tím 
je řečeno vše.  Ale zároveň je třeba  znovu  zopakovat,   že jakákoliv opatření,  která by si 
vyžadovala doslova jít po každém jednotlivci a přesvědčit se,  zda má nebo nemá platit, by 
byla  opatření  nepřiměřená.  Z toho důvodu se  domnívám,  že Rumuni si  počínali  geniálně 
v tom, že přijali jiný přístup k poplatkům. Vyšli z toho, že veřejná služba je veřejný statek 
jako  školní  zařízení.  A  to  financuje  každý.  Všichni to financují,  i když  někteří  služby 
nevyužívají. Jestliže nemáte děti nebo máte dospělé děti, přesto stále musíte financovat státní 
školství. Opodstatnění je jednoduché - vzdělání dětí je důležité pro nás pro všechny i pro nás 
starší. A totéž platí pro veřejnoprávní vysílání. Nejedná se jen o Pražskou deklaraci, ale např.
 Amsterodamský protokol,  který je protokolem o smlouvě EU,   hovoří o důležitosti veřejno 
právního vysílání pro demokracii, pro zaručení soudružnosti, koheze a dalších prvků. Za tuto 
veřejnou službu by měl platit každý občan, byť třeba neposlouchá veřejnoprávní rozhlas nebo 
nesleduje programy veřejnoprávní televize. A to je přesně to řešení, které zvolili v Rumunsku. 
Rozhodli se pro to, že každá domácnost povinně  bude  platit poplatky jak za veřejnoprávní 
rozhlas,  tak za televizi.  Podle mého názoru je to zákonné.  Tato  kauza  byla  předložena 
ústavnímu  soudu  v  Rumunsku
,   požadovali v  souvislosti  s  těmito  poplatky  odborný 
posudek od ústavního soudu, který to shledal patřičným. Skutečnost je taková, že každá 
domácnost v této zemi  má  rozhlasový  či  televizní přijímač.  Ze  současné  legislativy plyne 
povinnost pro  každého  občana,  pro  každou  domácnost,  i když může dokázat,  že nikdy 
nesleduje  veřejnoprávní  televizní  vysílání,    nikdy  neposlouchá  veřejnoprávní  rozhlasové 
vysílání,  platit  poplatky.   Toto je další důkaz,  že poplatky  nejsou  poplatkem za spotřebu 
služby veřejného vysílání.  Je to opět poplatek solidární,  který platí 
každý občan pro dobro 
a pro  užitek  všech  občanů.  Ale když byste chtěli nechat zachovaný současný systém, což 
bych  vám  ne  nutně  doporučoval,  pak by stálo zato podívat se na historický vývoj,  který 
k současnému systému vedl. Na počátku rozhlasového vysílání ve 20. letech minulého století 
a na počátku televizního vysílání v 50. letech minulého století bylo  běžné,  že poplatky platili 
pouze majitelé přijímačů. Z toho důvodu vznikl požadavek registrovat přijímače. Víme velice 
dobře,  že dnes téměř  každý má jak televizní,  tak rozhlasové přijímače,  takže  dokazovací 
břemeno by mělo být první krok -  mělo  by se  obrátit  dokazovací  břemeno.  Znamená 
to předpoklad ze zákona,  že každý má rozhlasový a televizní přijímač -  a ti jedinci, kteří by 
je neměli, by museli dokázat, že rozhlasový či televizní přijímač nemají.
Pavel KOVÁČIK, poslanec PSP ČR, 2. část =   Jediná možnost je,  aby fungovalo nezbytně nutné 
množství financí pro  společenskou  objednávku -  onen model, který pevným procentem 
z každého státního rozpočtu
stanoví,  kolik dostane  Česká televize ve spojení s Českým 
rozhlasem finančních prostředků.  To je náš návrh, to je naše cesta. Probírejme to jako věc 
do diskuse. 
MORAVEC, moderátor, 2. část =  Děkuji za odpověď.  Abych tomu zcela rozuměl - navrhujete 
smíšený  model,  uživatelský  poplatek  a  dotaci  ze  státního rozpočtu. 
Pavel KOVÁČIK, poslanec PSP ČR, 2. část =   Navrhujeme  dotaci  ze  státního rozpočtu,  nikoli 
uživatelský  poplatek. 
MORAVEC,moderátor, 2.část =   Tedy  jen  financování  státním  rozpočtem.  Když  přicházíte 
s  tímto  návrhem,  máte  to  propočítané?
Pavel KOVÁČIK, poslanec PSP ČR, 2. část =  Bavme se o tom,  kolik  společenská  objednávka 
bude stát, a potom také budeme počítat, jaké stálé procento ze státního rozpočtu tu bude. 
Nevylučuji  kofinancování  jedním  procentem  reklamy  jako je dosud. 
Rovněž  si myslím, 
že je třeba,  aby konkurenční  prostředí v tomto  obchodním duchu  bylo i v  médiích.
Werner RUMHORST  2. část =   k  paušálnímu  poplatku  ve  prospěch   ČT  a  ČRo.   Jediní, 
na které by to mohlo  mít  negativní  dopad,  je pár jedinců,  kteří skutečně nemají přijímač. 
Myslím si,   že to nemůže být více než 1 % u rozhlasu a 3 - 4 % u televize.  Pokud  existuje 
smysluplná opozice, silnější opozice k  zavedení tohoto systému,  pak to může přijít pouze 
od těch  lidí,  kteří ve stávajícím systému  podvádějí a  přejí  si  podvádět  i  nadále
Nedovedu  si  představit  situaci,   kdy  by  zákonodárci  měli  brát  jejich  názor  v  potaz. 

                                    DIGITALIZACE   =  3. část semináře: 
........... 
Werner RUMPHORST  3. část =  
Proč by měl někdo jít do digitálního vysílání, když neexistuje 
domácnost, která je vybavena přijímačem pro příjem? A já to otočím. Proč by si zase měl 
občan   kupovat   digitální  přijímač,   jestliže  neexistují  programy   nebo   minimálně 
neexistují   zajímavé  pořady  v   digitálu ?    ..........  a další podle záznamu.

                                   Doplňující informace.
  
*/
Míněn PhDr. Pavel ŽÁČEKdůvěrný znalec kompromitujících materiálů  bývalé Státní 
         bezpečnosti
.    Poslaneckou sněmovnou  byl  zvolen  za  člena  předchozí   Rady  ČT.   
           
Ve  funkci  1. náměstka  Úřadu  pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu
         řídil  i   personalistiku  
ÚDV  =    to vše  v době ředitelování  PhDr. Václava  BENDY.  
         Tehdy nezákonně pobíral větší  mzdu a náležitosti pracovníka ve služebním poměru,  
         ačkoli  k  tomu  nesplňoval  nutnou  podmínku =  základní  vojenskou  službu. 
         Příslušný rozdíl k platu civilního zaměstnance ( nevojáka ), v téže funkci,  představuje 
         podvod cca půl milionu Kč.   Dodnes  k  tomu  nezaujal  otevřené stanovisko, ačkoli 
         jsem ho  k  tomu  veřejně  vyzýval.   Urgenci jsem  adresoval  i  tehdejší 
Radě ČT, ale 
         bezvýsledně  ( průběžně dokumentováno na těchto internetových stránkách ).

           
PhDr. Pavel ŽÁČEK 
podporoval televizní " stávku ", a stále patří  nejenom k celebritám 
           ČT,   
ale  i  ostatních  médií,    která   jinak  kritizují   morální   neúroveň   leckterých 
        osob  veřejného  zájmu.  

  
1/
 Oficiální záznam semináře má výpadky při rozběhu další  magnetofonové pásky. Také
         v  něm  chybějí  některá  příjmení  hovořících  účastníků.   Většina  jich  jde  odvodit 
         z  významových souvislostí. 

    2/  Možné návaznosti a další podrobnosti lze vyhledat  podle  rejstříku pojednávaných 
         osob  ( jen namátkou  například 
BENDA  Václav,  HAVEL  Josef,   CHMELÍČEK,   KASÍK,
            MATHÉ,  PÍCHA,  PUCHALSKÝ,  ŽÁČEK  Pavel ) 
a institucí, nebo podle  klíčových slov 
         na  titulních  stránkách  zpravodajství
   www.volny.cz/doklad-hubalek. 
    3/  Rejstřík nápravy na úvodní stránce shrnuje všechny zde doposud zveřejněné chyby, 
         jako  přehledný  zdroj  opravených  informací. 
    4/ 
Texty od  zahájení 1. července 2000,   až do1. ledna 2003
už  nejsou zde přístupné. 
         Jsou archivovány na  
CD ROM.  Představu  o nich  podá  otevření  souborů  s  titulky 
         z roků 2000-2002, rovněž v záhlaví  úvodní stránky ( také k promlčenému podvodu ).