Zdravotnictví = úspěchy : nádory = operace = prožitek +  názor  ............. 10. II. 2004
   Zhodnotíme úspěchy českých lékařů  na výnosný  zdroj jejich i státních  příjmů,  v  rámci  EU?

     Úspěchy  i  těžkosti  českého  zdravotnictví = osobní  zkušenost.
Bolest hlavy, únava, slábnutí zraku .... .
    Uplynulé čtyři roky mi přinášely stále sílící únavu, bolesti hlavy, a stupňující se slábnutí
zraku. Všechna obvyklá vyšetření vždy vyústila  v konstatování přiměřeného zdravotního 
stavu,  takže své potíže jsem přičítal  značnému pracovnímu nasazení,  a s tím související 
zátěže očí, při  velemnožství  sledovaných a zpracovávaných  informací z tisku, rozhlasu,
internetu a  televize. Nehledě na další časové a peněžní zátěže = na samostatné zvládání 
péče  o  každodenní  potřeby  člověka  nevýdělečně  činného. 
Ohleduplnost  i  "chlapáctví".
    Škoda, že jsem mnohem dříve nepotlačil ohleduplnost k čerpání větších peněz na moje
 speciální vyšetření.  Navíc, jako přiměřeně znalý laik,  nechtěl jsem dirigovat příslušného
lékaře.
    Až loni v létě jsem výslovně požádal o vyšetření na  tomografu.  Mimo stoupající únavu
a ospalost jsem zaznamenal, že jasné rozeznávání obličejů se mi posouvalo z dosavadních
20 kroků ke stále menším vzdálenostem.
Tomograf  ukázal  a  varoval.
     Prvního  července si mě zmapoval tomograf v pražské  Fakultní nemocnici Bulovka. Dva
týdny po snímkování jsem měl na telefonním záznamníku  výzvu, abych co nejdříve přišel
do neurologické ordinace. Bylo zřejmé,  že tomograf  něco odhalil.  Mimo pocit osudové
danosti  jsem  si  uvědomil,   že to  není  důvod   k  zoufání.   Vždyť  americký   cyklista 
  ARMSTRONG  a jeho lékaři dokázali zvítězit nad zákeřnou  rakovinou mozku. Navíc pak, 
až po překonání této nemoci dosáhl  vrcholných sportovních úspěchů; už 5x přesvědčivě 
vybojoval  vítězství  v  legendární  Tour 
de  France.
    
V ordinaci jsem se dověděl,  že mě postihlo nezhoubné,  ale  značně  rozsáhlé zvětšení
podvěsku mozkového ( hypofýzy ), v jehož důsledku bych mohl poměrně brzy oslepnout,
neboť dochází k  postupujícímu  utiskování  přiléhajících  očních nervů.  Proto bude nutný
neurochirurgický zákrok, ať už laserovým paprskem,  nebo klasickou cestou.
Vyšetření  magnetickou  rezonancí  je  něco  jako  " technoparty ".
    Potom následovala další potřebná vyšetření.Nejvýznačnější byla magnetická rezonance 
( MR )
, opředená poplašnými pověstmi o její nesnesitelnosti. Po nasazení chráničů sluchu
a  po  uchopení signalizačního tlačítka ( pro případ nevolnosti ), očekával jsem věci příští,
s hlavou v  dosti  těsném tunelu.  A pak to začalo. Musel jsem se  začít usmívat.  Vždyť
ohlušující rány, v  rozličném rytmu,  by byly požitkem  pro každého vyznavače hlučných 
technoparty.
Vojenská neurochirurgie = konec únavy a bolestí.
    Vloni na podzim bylo rozhodnuto, že v pondělí 19. ledna 2004 nastoupím k operaci do 
I.  lékařské  fakulty   Univerzity  Karlovy,   Ústřední  vojenské  nemocnice   v   Praze 6 -  Střešovicích,
Neurologické kliniky,
což se také stalo. Hned při přijímacím vyšetření jsem podepsal souhlas 
s tím,  že při  této  náročné operaci  mohou  být  poškozena  nervová vlákna  s následným
ochrnutí končetin, vzhledem k velikosti adenomu hypofýzy (nádoru podvěsku mozkového).
S vyslovenou důvěrou  v dobrý výsledek jsem  rád podepsal závazek,  právně chránící ty, 
kteří mi chtěli pomoci,  řka: "Lepší být vidoucí na vozíku a všemi smysly vnímat okolí,  
než  osleplý  a  daleko  víc  bezbranný ".  
Předvečer operace, přípravné úkony.
   
Po synově podvečerní návštěvě ( ty se potom opakovaly, někdy navíc i z rána, před jeho
cestou do zaměstnání) se mnou  hovořil  službu konající  lékař.  Zopakoval,  že jsem první
v zítřejším  operačním pořadí,  20.ledna ráno. Asi tříhodinovou operaci, přes nosní dutinu,
provede přednosta 
Neurologické  klinikyplk. Prof.  MUDr.  Vladimír  B E N E Š,  DrSc.  Zmínil se,
že zde je to standardní,častá, i úspěšná operace.Přesto mi doporučil, abych si vzal utišující
pilulku pro lepší předoperační spánek. Odvětil jsem se, že pilulku na mé přání už odnesla
službu konající sestra, neboť jsem naprosto klidný a vyrovnaný.Tím spíš, že jsou prakticky
dvě krajní možnosti = ta velice pravděpodobná, že se zákrok zdaří; nebo ta druhá, končící
bezbolestně, v narkóze. Ať tak, či onak, mám za sebou kus života, práce, radostí i strastí; 
a  také vědomí neošiditelných zákonitostí,  které se nutně prosadí  u každého. U někoho
dřív, u  někoho  později. 
   A zase jsem  myslel  na to pozitivní,  na  všechny své blízké lidi,  tedy  i na své mnohem
starší a nezvetšelé přátele, politické spoluvězně režimu
  KSČ,  JUDr. Ing.  Jaroslava  ANDĚLA 
( *30.III.1905 )
  a  rovněž příkladného  Stanislava   STEINBAUERA  ( *21.IV.1906 ). I proto jsem
v předoperační  noci  spal  a  snil  dobře,  bez  pomocné  pilulky. 
Úspěšná operace, konec předchozích bolestí a únavy. 
   
Bylo úterý, 20. ledna 2004. Ráno, před osmou hodinou mi jedna z přemnoha pečlivých zdravotních sester ovázala  nohy  stahujícím obinadlem, odshora dolů,  jako předoperační
zábranu možné embolie. Záhy mě v téže posteli odvezli na operační sál, kde jsem pomohl
s přemístěním na operační stůl,  pod soupravu  světelných reflektorů. Po upoutání rukou
a nohou,  přikryt tenkou rouškou, jsem ještě viděl,  jak injekční jehla zajíždí do vnitřního
ohbí pravého lokte.  Dál už nic nevím.  Procitl jsem teprve až  mi  sympatický hlas říkal:
     " Je  jedenáct  hodinProbuďte  se.  Slyšíte  nás,  vidíte nás ? Promluvte. "
Pooperační pokoj,  další  nezměrná  péče. 
    Asi  šest  hodin  trvalo  narkotické přiomámení,    ve kterém jsem  začal  vnímat závěsy 
kolem svého lůžka ( jednoho ze šesti,  stejně oddělených, jak jsem zjistil později ).  S tím
souvisel počátek stálých kontrolních a bezbolestných odběrů krve,  dávkování léčebných 
tablet, jakož i  antibiotik do upevněné kanyly ( do krevního oběhu,  na vrchu levé dlaně ). 
Protože  jsem  stále  ležel,    nevadila  cévka,    zavedená  na  operačním  sále  a  končící 
v  kalibrovaném  plastovém  vaku  k odběru moči.  Hlavní  změnou  však  byly  tampony 
v nosních  dutinách,  zabezpečené  obvazovým  polštářkem i  čtyřpramenným uchycením  
kolem hlavy. Nos se tak změnil v rozpláclou bakuli,  jakoby po požití plodů pohádkového 
"  frňákovníku  ".   Už  od  pondělního  odpoledne  pro  mě  platil  půst od  jídla.  Příjem 
a odvod  tekutin se evidoval  ( mimo jiné ukazatele ), po celou dobu pobytu,  kvůli  úplné
kontrole  operačních  následků.  
Lůžkový pokoj č. 4 = léčebný pobyt.
  
Ve středu 21. ledna, hned po ránu, mě pooperační sestra odpojila od močového vaku
a po osprchování jsem přešel do pokoje číslo 4,  kde jsem  setrval  až do úterního rána, 
27. ledna;   stále  ve  vynikající  péči  a   čistotě,   které  vládly   celému   nemocničnímu
oddělení. Totéž se vztahuje na dobrou a vyváženou stravu,  předepsanou podle dietních
kategorií.  Pátý den po operaci,  v neděli 25.ledna,  ošetřující lékař 
odstřihl  podstatnou 
část nosních tamponů,  které vytlačovalo  postupné hojení čelní dutiny.  Zbytek tamponů  
pak odstranil v  sedmý  pooperační den,  několik hodin před  odjezdem  sanitkou do 
III.
interní  kliniky
  1. LF UK   ( Lékařská  fakulta  Univerzity  Karlovy )  a    VFN  (  Všeobecná  fakultní 
nemocnice ),  Praha  2,   U  nemocnice  1,    přednosta    Prof.  MUDr.   Štěpán   SVAČINA,   DrSc.
Dva dny hormonálního upřesnění a obecně překvapivé zjištění.
  
V příjemně a účelně zrekonstruované budově  bývalé vojenské nemocnice na Karlově 
náměstí,  rovněž s vynikající péčí,  jsem během dvou dní podstoupil potřebná upřesňující
vyšetření. Venku už  několik  dní  ležela  asi  deseticentimetrová  vrstva sněhu,  a  tak po
propuštění  z nemocničního pobytu,  cestoval  jsem domů sanitkou,  spolu se třemi jinými
pacienty.  
Bude naše zdravotnictví  výnosným zdrojem  příjmů, v rámci Evropské unie? 
    Den před propuštěním, ve středu 28. ledna, se mnou hovořil
Prof. MUDr.  Josef  MAREK,
DrSc., 
dřívější přednosta  III. interní kliniky VFN, pod jehož vedením vloni probíhala všechna předoperační vyšetření. Znovu jsem s nadšením ocenil  odbornost, svědomitost i vlídnost  
lékařů, a jejich spolupracovníků na všech úrovních. Jak ve Střešovicích, tak i na Karlově náměstí.  Současně jsem vyslovil názor,  že  takováto  zdravotnická  péče  by mohla  být 
»  exportním  «  zdrojem  státních  i  zdravotnických  příjmů  =   za  operace a  za  léčení  
cizinců u nás,  v České republice.  Prospěšnější o to víc, že  příliv  peněz by  zvýšil mzdy  
a  výrazně   omezil  odliv  lékařů  i  sestřiček  do  zahraničí.
"Jestlipak  víte, kolik  zaplatí VZP  za  operaci  adenomu  hypofýzy? ,
  
zeptal  se 
profesor  MAREK.    Po zamyšlení,  že  jenom  na  operačním  sále  kolem mě 
bylo  asi  pět  členů  chirurgického  týmu,  že  úspěšná  operace  trvala  přes dvě hodiny,  
při použití  nákladné  operační techniky, byl můj odhad sto tisíc Kč. Načež pan profesor
pěti prsty své ruky  opravil můj úsudek o platbách 
VZP  ( Všeobecné zdravotní pojišťovny )
se slovy:   " Také kvůli tomu se naše zdravotnictví potýká  s  trvalým  nedostatkem  
peněz
."
Díky operaci  a  léčení zmizely bolest  hlavy  a  únava =  pobídka k další práci.
  
Po návratu domů,  po částečném uspořádání domácnosti,  i záležitostí osobního života, 
souběžně s předepsanými  zdravotními kontrolami, začal jsem zpracovávat  aspoň hlavní zameškané informace,   abych  byl    »  v  obraze  «   o  uplynulém  dění. 

Z Á V Ě R   
     Až   jako postižený jsem zjistil,  že  adenom hypofýzy  je dosti četnou chorobou. 
Spolehlivě lze určit  toliko  dosti drahým vyšetřením v tomografu,  a následně pak
upřesnit  plastičtějším  zobrazením  pomocí  magnetické  rezonance. 
   Včasné odhalení nádoru dovoluje operaci laserovým gamma nožem, tedy méně
zraňujícím  způsobem,  a  tudíž  i  s mnohem  kratším  nemocničním  pobytem.
      Při  dlouhodobých  bolestech  hlavy  a  únavě  je třeba  požádat
    o zmíněná vyšetření, v zájmu vlastního zdraví, případně i života
 
                                 
Doplňující informace.
    1/ V dohledné době hodlám  zveřejnit závažné informace,  jinde nepublikované.
    2/ Možné návaznosti a další podrobnosti lze vyhledat podle rejstříku pojednávaných 
        osob a  institucí,  nebo  podle klíčových  slov  na titulních stránkách  zpravodajství 
 
          www.volny.cz/doklad-hubalek. 
        Rejstřík nápravy na úvodní stránce shrnuje všechny zde doposud zveřejněné chyby, 
        jako přehledný zdroj opravených  informací.Takovéto rubriky běžně existují v USA.
        U nás se tomu  brání  novináři  a s nimi  souznějící politici. A to i navzdory  věcnému
        upozornění v roce 1997,  kdy jsem  včas podal 
Ministerstvu kultury ČR   paragrafově
         zpracované  » rejstříkové «  doplnění  dokončované  novely tiskového zákona.  
    3/ 
Texty od zahájení 1. července 2000, až do 1. ledna 2003
už  nejsou zde přístupné.    
        Jsou archivovány na CD ROM.  Představu o nich podá otevření  souborů  s titulky
        z  roků  2000-2002,  rovněž  v  záhlaví  úvodní  stránky. 
    4/ Rejstřík  pojednávaných  osob   neobsahuje  lidi,  kteří¨ sice  souvisejí  s  událostí, 
        ale v dané chvíli   nejsou   osobami   veřejně   činnými,   v  širokém obecném zájmu.