KLAUS = prezident ČR = minulost  : budoucnost = dokument + hodnocení .......... 01. III. 2003
Nový prezident nese nepříjemnou zátěž z předchozího působení. Splní své nové sliby? 

V pátek 28. II. 2003 byl prof. Václav KLAUS zvolen prezidentem České republiky
těsnou většinou 142  hlasů, z  neúplného  počtu 280 volitelů. Chyběl  totiž  jediný poslanec,
Robert KOPECKÝ z ČSSD, který vědomě bojkotoval páteční cyklus prezidentské volby.

Rozjitřená veřejnost a nechuť volitelů k dalšímu pokračování volebních pokusů
způsobily dosti krkolomné zvolení opozičního kandidáta (ODS) na prezidentský stolec. 
Přispěla k tomu nejednotnost vládní koalice ČSSD + KDU ČSL + US DEU,  i komunisté, 
kteří podpořili Václava KLAUSE. 

Ačkoli nejsou potvrzeny kompenzační dohody komunistů s ODS, vzniklý rozkol ve vládní
koalici je už sám o sobě odměnou pro KSČM.  Koalice se oslabí a možná i rozštěpí.  Takže
komunisté budou dále sílit z destabilizované situace, která nutně ohrozí postavení  kterékoli 
bezkomunistické  vlády. 

Další kolo prezidentských voleb by už vyžadovalo sjednocení nekomunistických stran
na společném kandidátovi  = což mělo být prvotním a kvalifikovaným krokem =  za předpokladu 
otevřené  fair play, bez ohledu na zákulisní  krkolomné vlivy, poškozující zdar tohoto státu. 

Potom by ke zvolení nebyly potřebné hlasy KSČM, a odpadly by vyhlídky na to, co nás 
čeká nyní. Pravda, profesor KLAUS by sice nebyl prezidentem. Možná by to byl JUDr. Luboš
VOLENÍK, nebo někdo jiný, z desetimilionové populace České republiky.   

Jenže i tentokrát  zvítězil  ledabylý a politikářský přístup volitelů,
jako věrná kopie poměrů v našem státě. Vždyť teprve od letošního 1. ledna začal úřadovat
Nejvyšší správní soud v Brně,  slovně zakotvený v Ústavě ČR už přes deset roků. 
Také " horkou jehlou " stvořené krajské uspořádání České republiky se potýká s koncepčními
potížemi a se značnou  nedopracovaností. To všechno podlamuje důvěru lidí ve vládu věcí svých,
nehledě na marnotratné plýtvání společnými  penězi = Cui bono ? = V čí prospěch ?

Leckdo zapomíná, že výkon práv a povinností nesmí být v rozporu s dobrými mravy.
Tuto základní zásadu stanoví platný Občanský zákoník,  hned v prvním odstavci paragrafu 3. 
Mimo literu zákona by mělo úplně stačit  biblické  Desatero,  i jednoduchá lidová moudrost, 
Co nechceš, aby jiní dělali tobě, nedělej ty jim. 

Bez dobrých mravů probíhala privatizace, pod patronací doc. Václava KLAUSE,
a jeho chráněnců, mezi něž patřil i pan Viktor KOŽENÝ, nyní s miliardami na Bahamách.
Nebo docent Ivan KOČÁRNÍK, s děravým zákonem o lehkých topných olejích, vroubený
množstvím mafiánských vražd a desítkami rozkradených miliard, na úkor státního rozpočtu.
Atp. atd. ....

Nesoulad slov a skutků k době nesvobody 1948 až 1989 prof. Václav KLAUS
projevuje rozdílností své praxe oproti svým slavnostním prohlášením k politickým vězňům 
režimu KSČ. Jeho odmítání tzv. zpětných zrcátek vůči komunismu ovšem okamžitě padá 
a hned  se  mění  ve  velké  zpětné  zrcadlo,  pokud  jde  o  jeho  nečlenství  v  KSČ. 

Neúctu ke svobodě slova a informací průkazně projevil premiér Václav KLAUS 
v roce 1995, když hájil absurdní výnos tehdejšího ministra vnitra Jana RUMLA. Výnos
totiž  utajoval  seznam  utajovaných  informací  MV ČR,  včetně  údajů  o  odchodném
příslušníků StB. Kopii příslušných dopisů jsem zveřejnil 27.února 2003 ve zpravodajství 
DOKLAD.
Teprve úspěšný soudní spor s Ministerstvem vnitra ČR v roce 1997 vedl ke smírnému řešení. 
Během dohodnuté půlroční  lhůty MV ČR vyhovělo a zpřístupnilo jak seznam utajovaného, 
tak vydalo zprávu o odchodném vyžádaného úseku StB. Teprve potom byl případ uzavřen 
soudním usnesením. Plně se tím potvrdilo, že ministři Jan RUML a Václav KLAUS protiprávně 
brzdili právo na informace. 


                      Soudní  usnesení  o  průchodu  politického  práva
    k seznamu utajovaných skutečností MV ČR, včetně odchodného StB:
 

 

 


Doplňující informace:
1/  Přímé návaznosti lze vyhledat podle rejstříku pojednávaných osob = KLAUS, KOČÁRNÍK,
       RUML, , atp. =
nebo podle klíčových slov, na titulních stránkách zpravodajství  DOKLAD,
      
zejména  27. února  2003.