ČT + III.odboj = dokument = 7.díl - pravdy - zámlka  ...................................................... 26. I. 2003
Popravený mjr. NECHANSKÝ byl agentem režimu KSČ proti západním velvyslanectvím.
Televizní cyklus Ztracená duše národa.
Závěrečný sedmý díl tohoto cyklu byl premiérově vysílaný ve čtvrtek 23.ledna 2003, 20:00hodin, 
na ČT 2. 
Měl  podtitulek  Potomci  popravených =  major Claudius ŠATANA,  major Jaromír NECHANSKÝ,   generál  Heliodor  PÍKA.
Major Jaromír NECHANSKÝ,  jeho  bratr  a  zodpovědní  =  ztracená věcnost, 
ztracená  pravdivost,  ztracená  objektivita.
BRÁCHA, o šest let mladší bratr popraveného neví, nebo snad nechce vědět o agentství 
svého bratra, který i po únoru 1948 pracoval proti západním velvyslanectvím v Praze. 
To  je  historicky  doložitelná  skutečnost,  která se však nehodí konjunkturálním a nekritickým 
propagacím. Ačkoli plné vyřčení pravdy by mnohem víc poučilo o složitosti a tragičnosti té doby.
O protizápadním agentství nemluví ani zodpovědní, kteří by měli být odpovědní. 
Zejména by to měli být  funkcionáři  a  dokumentaristé  Konfederace politických vězňů České republiky =  KPV ČR,  neboť dostali kopie všech videozáznamů  Ztracené duše národa. 
Prokomunistické agentství majora NECHANSKÉHO zamlčuje, a proto ani nevysvětluje,
historická studie  22 oprátek,  jejímž autorem je zemřelý  generálmajor v.v. Ing. Jan  BRET.  
Vydavatelem  neprodejné  knížky je  Ministerstvo obrany  ČR - AVIS.  Do tisku byla dána
20.června 1999.   Tehdy jsem si ji  vyžádal  ve Vojenském zeměpisném ústavu,   v Praze 6, 
Rooseveltova ulice. 
BRÁCHOVY závěrečné výčitky, že bratr nebyl povýšen na generála in memoriam 
završují kategorii postojů, které BRÁCHA projevil během televizního záznamu. Nutně pak 
přichází  na mysl,  proč tento absolvent gymnázia,  doposud čilý pán,  narozený roku 1922, 
nedokázal po dobu třinácti let prostudovat dostupné archivy. Objasnil by bratrovu spornou 
minulost,  která je  možná skutečnou  příčinou  neudělení  generálské hodnosti in memoriam.
Také  by  mohl  zjistit,  proč  na  rozloučení  před  popravou  nepřišla  milovaná  manželka odsouzeného, dcera Bohumila LAUŠMANA.
 

 
  OPATŘENÍ.
   
V zájmu  pravdivého  a  objektivního  informování,  což mimo jiné ukládají  naše zákony
všem  sdělovacím prostředkům,  tedy  i  České televizi,  a s vědomím,  že asi i nadále bude
"státotvorné" mlčení všech  deklarativních  ctitelů  odkazů  T.G.MASRYKA,  atp., posílám 
e-mailový dopis vedoucímu režiséru tohoto vysílání v České televizi =  hned se zveřejněním 
stránky na internetu.
 
 
 
  Dopis ve věci veřejné                                                                Neděle 26. ledna 2003

ČESKÁ TELEVIZE,  Ing. Jan  Š T E R N,  cyklus  Ztracená  duše národa.
Záležitost = major. Jaromír NECHANSKÝ a jeho pozůstalí = závažná neúplnost

Vážený pane režisére,
    pečlivě a se zájmem jsem  sledoval  všech  sedm dílů cyklu  Ztracená  duše  národa,
ale i  mediální odezvu.  Ta byla nulová, co se týká  hodnocení jednotlivých dílů,  hned po 
jejich  odvysílání.  Také  slovně  antikomunističtí  komentátoři  sdělovadel,  a  obdobné 
celebrity  společenské sféry,  jaksi ztichli.  Ať už vlivem  opatrnické  autozenzury, nebo 
vlivem  " neexistujících"  příkazů,  v zájmu " neexistující " pozvolné a  cílené rehabilitace 
" zlatého  komunismu ".   Kdybychom  žili  v pohádce  o perníkové chaloupce,  slyšeli 
bychom  vysvětlení  od našich  slovutných  loupačů  ( lupičů )  společenského perníku  =  
I  to  nic,  to  jenom  větříček.

    Proto navrhuji uspořádat kvalifikovanou a kritickou besedu k tomuto odvysílanému cyklu.
Rozhodně by se jí  měli  účastnit  lidé  jako jsou  ředitelé  Mgr. Jan  FROLÍK,  Mgr. Irenej KRATOCHVÍL, historici PhDr. Jiří BÍLEK, PhDr.Jiří PERNES,  političtí vězni režimu KSČ 
= např. pánové Jaroslav AIM, Rudolf HOUSAR, generál  Ing. Rudolf  PERNICKÝ, atp.  
V zájmu klasického  Audiatur et altera pars  také přizvat  trestně-právně bezúhonné kritiky  
z řad  KSČM, jako jsou například poslanci PaedDr. Květoslava ČELIŠOVÁ, JUDr.Vojtěch 
FILIP, p. Václav FRANK,  PhDr. Miroslav GREBENÍČEK, PhDr. Miloslav RANSDORF.

    Samozřejmě, že neodmítnu svou případnou účast.  Nebojím se názorových střetů s kýmkoli 
z možných oponentů, vzhledem k průkaznosti a síle toho, v co věřím, co vím, a co jednoznačně
zastávám,  po celý svůj život.  Snad  i dnes  si vzpomenete,  jako spoluposlanec ve  Federálním
shromáždění ČSFR, kterak jsem inicioval a k uzákonění dovedl zákon č.480/1991 Sb. o době 
nesvobody  1948-1989.   Bohužel, ani  mnohonásobný  předseda  JUDr. Stanislav DROBNÝ,  
ani stovky dalších právníků-politických vězňů režimu KSČ,  žijících doma i v exilu, tehdy neměli
připravený alespoň koncept paragrafů pro  právní  vypořádání s režimem KSČ.  Nepřispěli  ani  
jakoukoli  odbornou  radou,   ačkoli  vytrvale vedli a  vedou  odhodlané  a  moralistní  řeči. 

    I taková je  pravda o současnu, o politických vězních režimu KSČ,  o  ztrátě  paměti,  
a  někdy  i  ztrátě  původní  odvahy  a   čestnosti . 

    S pozdravem a s přáním úspěšné práce                 Bohuslav  HUBÁLEK
                                                                           
190 00  PRAHA 9  Českolipská 19
                                                                               www.volny.cz/doklad-hubalek

 

Doplňující informace:
1/ Spolu se zveřejněním této stránky na internetu ji odesílám elektronickou poštou do České 
    televize. Ostatní fyzické a právnické osoby vědí o existenci tohoto kritického zpravodajství, 
    proto je samostatně neupozorňuji. Tím spíš, že kritizovaní na dřívější podněty neodpovídali.
2/ Všechna  uvedená  tvrzení  jsou  průkazně  doložitelná,  stejně jako  kdykoli  jindy.  
3/
O textu této stránky jsem předem nehovořil s nikým z výše jmenovaných. Proto případná 
    účast na možné televizní diskusi záleží na jejich osobním rozhodnutí.  
4/
Možné návaznosti a další podrobnosti lze vyhledat podle rejstříku pojednávaných osob, nebo 
    podle klíčových slov,  na  titulních stránkách  zpravodajství DOKLAD, například 12. I. 2003.