25. III. 2001
   In memoriam
     III. odboj a oběti
          režimu KSČ.
Pietní místo III. odboje,
Praha,Václavské nám.
 
Komunismus + nacismus + politikaření : disidenti
Pane UHLE, právo na dějiny = ano !  Ale poctivě, bez mlžení !
Nacismus, komunismus, sametové politikaření:
jak se projevovaly, a jak dosud všelijak působí, to je námětem komentáře Právo na dějiny, v deníku
Právo ( sobota 24. března 2001 ). Petr UHL v něm hodnotí několik charakteristických událostí z naší
nedávné historie. V rámci obecně vžité tradice sice nalezneme spoustu kritických narážek, ale toliko
dvě adresná příjmení = HAIDER, Jan ŠVERMA. Navíc pak tendenčně oblíbenou negativní paušalizaci
odpůrců komunismu .

Jako aktivní pamětník upřesním dvě z témat UHLOVA komentáře =
1/ novelu zákona o trestnosti propagace a podporování komunismu, ve smyslu §260 a §261 tr. zákona,
2/ nevhodné natírání sovětského tanku růžovou barvou poslanci FS ČSFR.

1/ Trestní zákon a komunismus + UHLOVO zlehčující tvrzení
Federální shromáždění ČSFR přijalo 10. prosince 1991, v rámci celkové novely trestního zákona, také
doplnění paragrafů 260 a 261 = rozšíření o trestnost propagace a podpory komunismu.

O to víc je zajímavé tvrzení Petra UHLA v deníku Právo: "Autor návrhu, už starší pán, se mi tehdy
přiznal, že ho podal z legrace."
!
Trestní zákon a komunismus = prvotní znění
Ve stenogramech federálu zjistíme, že poslanec Bohuslav HUBÁLEK dotyčný návrh předem písemně
rozeslal, a ve společné schůzi přednesl =
za slovo fašismus dát čárku, vložit slovo komunismus, opět
čárku,
a nic jiného neměnit, včetně výšek trestů.

Ve funkci poslance FS ČSFR byl recesista , nebo úkolovaný kádr?
Je celkem pravděpodobné, že písemné avízo nikdo ze zákonodárců nečetl, ač bylo věcné i stručné. 
A tak teprve později, až po několika jinotématických projevech, nastartoval poslanec Bohumil
DOLEŽAL
a vystoupil s pozměňujícím návrhem k §260 a §261. Spolunavrhovatelem byl jeho stranic-
ký kolega, poslanec Emanuel MANDLER.

Více slovy,  a právně neústrojným vložením části textu zákona do závorek, navodili situaci, která 
i jejich spřízněncům byla jasná = " kolegiálně " zmařit funkční návrh a výhledově tím poskytnout
důvod pro Ústavní soud ČSFR, aby kvůli nevhodné formulaci později zrušil nestandardní legislativní
nástavby. Což se také stalo.

Buď B. DOLEŽAL, nebo E. MANDLER?
Třetí , a poslední návrh k paragrafům 260 a 261, podal poslanec František ŠAMALÍK. Ten vylučoval
původní terminologii fašismus, i nově navrhovaný komunismus. De facto tím chránil komunismus 
od rovnocenného srovnání.

A tak jedině poslanci Bohumil DOLEŽAL, nebo Emanuel MANDLER , mohou být těmi, kteří si dělali
mediální renomé ( a soukromou legraci ) zařazením slova komunismus do paragrafů 260 a 261.

Oba jsou dnes slovutnými politology, kteří pokud možno, plní celé stránky různých tiskovin úvahami
o vypořádání s KSČ, i s KSČM.

Kdopak z nich se asi přihlásí k výroku Petra UHLA a vysvětlí své pojetí legrácek a odpovědnosti = politické morálky?

Selhávali už o rok dříve, zejména v květnu 1990!
Výše jmenovaní pánové = DOLEŽAL, MANDLER =  byli kooptovanými poslanci Federálního
shromáždění, už v době, kdy se projednávala a schválila první polistopadová novelizace trestního
zákona = v květnu 1990.

Tehdy paragrafy 260 a 261 prošly pouze s kosmetickou úpravou,
bez zásadního řešení. Hladce byla schválena vládní předloha , která jenom nahrazovala slova
pracujícího lidu slovem občanů , atp.  Nikdo z poslanců, ani z řad Občanského fóra, neměl
jakoukoli připomínku o komunismu!

FS ČSFR zrušilo tzv. hospodářské paragrafy trestního zákona!
Vládní návrh novely trestního zákona obsahoval také lehkovážné (nebo záměrné?) zrušení celé řady
tzv. hospodářských paragrafů. Tím se v květnu 1990 zákonně usnadnilo rozkrádání státních podniků,
ještě před jejich privatizací, nebo před jejich zhroucením. Opět bez odporu tehdejších poslanců ....


2/ Nevhodné natírání tanku růžovou barvou
Jako okrajový účastník Pražského květnového povstání jsem nejenom odmítl podíl na této akci, 
ale upřímně jsem ji mnoha kolegům ve FS ČSFR rozmlouval .

Stejně, jako když jsem v Plzni přiměl ministra obrany, gen. Miroslava VACKA, aby ve svém slavnost- ním projevu dodatečně ocenil zásluhu ROA (Vlasovců), při Pražském květnovém povstání 1945.
K natírání tanku jsem navíc argumentoval rozumným návrhem, který prosazoval tehdejší poslanec
České národní rady, MUDr. Petr LOM, CSc. ( Občanské fórum, později ODS ).  Prozíravě žádal
přemístění tanku do vhodného muzea.


Doplňující informace:
A/ Všechna uvedená tvrzení jsou ověřitelná písemnostmi, také v archivu Parlamentu České republiky.
B/ Pokud dovolí nejenom čas, ale i hmotné podmínky, chci vydat brožuru nebo knihu, podrobněji 
     a otevřeně zaznamenávající vývoj i zkušenosti po listopadu 1989.

Další zpravodajství hodlám zveřejnit do neděle 1. dubna 2001.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx