RSE - státní správa - redukce + svoboda = prosperita ........ 17. I. 2001
Kritika nehospodárné státní správy = zatím jen hra se slovy = miliony dále tečou!
Stanovisko ve věci veřejné                                                                                            Praha 17. ledna  2001 

Rádio Svobodná Evropa, redaktor Martin SCHULZ
Věc: Redukce státní správy = Váš komentář z 16. I. 2001  

Vážený pane redaktore,

    ve zmíněném komentáři jste vyslovil myšlenku, týkající se nejnovějších poznatků ohledně
příživnické státní správy. Téhož názoru jsem byl hned v okamžiku, kdy informaci zveřejnil
ministr vlády ČR, Ing. Karel BŘEZINA, v pondělí 15. ledna 2001.
Jenže:
1)  Kdybych byl zámožnější, prakticky nehospodařil  od důchodu do důchodu,  měl odpo-
     vídající technické zázemí, o věci bych nemeditoval. Neprodleně bych volil cestu průkaz-
     né nápravy správní, nebo i právní. Ale až po studiu statistik, odborných posudků, zákonů
     a nařízení. Po jejich vyhodnocení následuje zpracování vhodné stížnosti, nebo soudní
     žaloby. Ale podstatnou část úspor jsem už věnoval poslanecké činnosti ve FS ČSFR, 
     na jejíž závěr jsem se zdravotně zhroutil = 6. června 1992. Stalo se časně ráno, ve druhý
     den parlamentních voleb. To je doloženo záznamy Fakultní nemocnice v Praze,  Na
     Bulovce. Tedy mnoho hodin před vyhlášením prvních orientačních výsledků federálních
      voleb, ve kterých jsem kandidoval.  Je příznačné, že škodolibí " politici " nectí  fakta.
     Zato zasvěceně šuškají zaručené zprávy, i tuhle zlovolnou " tutovku ": Von se tenkrát
     sesypal, protože ho nezvolili!
  A tak dále, a tak podobně ....  Přitom je doložitelné, 
     že i poslaneckou funkci  jsem chápal a používal jako nástroj k nápravě věcí společných,
     ne jako osobní " koryto ". Dodnes totiž stále bydlím v panelákové jednogarsonce, bez
     chalupy, chaty, auta, zahraničního konta, atp. Jenže i tohle leckoho irituje  =  zejména
     politikáře,  rozličné psavce, lidi nedobré vůle.
   
2)  Peněžní výdaje, maximální úsilí, nepochopení a nepodpora = jak od  renomovaných
     politiků pravicového spektra, tak i od vedení Konfederace politických vězňů ČR! To
     všechno provázela marná předchozí jednání. Nakonec však jsem obstál, docela sám, 
     za bojkotu jmenovaných celebrit politického života = v úspěšném soudním sporu s MV
     ČR = 24. dubna 1997.  Statutární představitel MV ČR, tehdejší ministr Jan RUML, 
     totiž zcela absurdně a zarputile utajoval  Seznam utajovaných skutečností MV ČR!
    Včetně  údajů o celkové sumě odchodného příslušníků StB!  Když bylo zřejmé, že pro-
     hraje, a spor by mohl mít větší publicitu, jenže v neprospěch mediálně glorifikovaného 
    " antiestébáka " Jana RUMLA & spol., MV ČR nabídlo smírné splnění vznesených
     požadavků. Přijal jsem. Úředně potvrzenou informaci MV ČR o odtajnění odchodného 
    Česká tisková kancelář/ČTK  sice průkazně převzala,  ale hned ji křehoučce " ztratila ", 
     při halasně deklarované profesionalitě svých šéfů. Zejména pod taktovkou generálního
     ředitele ČTK, JUDr. Milana STIBRALA! Informace předaná v ČTK 12. I. 1998 vyšla 
    s několikatýdenním zpožděním, 5. února 1998. Ne v základním zpravodajství, ale v place-
     né službě VIS ČTK. Za což jsem opět platil několik stokorun, ze svého důchodu.  Nyní
     ČTK moje zprávy blokuje! Asi jsem stará struktura", oproti zasloužilým "stužkonoscům".
     Nedivte se, že po mnoha praktických a trpkých zkušenostech, považuji vystoupení Jana
     RUMLA, i podobných ochránců svobody slova, za vrchol licoměrnosti. a dalšího pod-
     vodu na  lidech všedního života. Záměrně desinformovaných mocnými vlivovými skupi-
     nami.  

NUTNÝ,  ARGUMENTAČNÍ  ZÁVĚR
    Za veřejnou a jednoznačnou obhajobu maďarské revoluce ( ještě před pácháním obou-
stranných zvěrstev ), jakož i za upřímné ocenění Rádia Svobodná Evropa,  23. října 1956,
na celopodnikové odborářské schůzi n.p. Elite Varnsdorf -  po odmítnutí spolupráce s StB -
jsem byl odsouzen na rok a půl  vězení. A zase, už podruhé, to bylo za jasně politický odpor
vůči režimu KSČ. Vše bylo zásadní, a proto i přímo trestné, podle tehdejších zákonů.Vystu-
poval jsem s plným vědomím všech reálných souvislostí.Tehdejší demokratický svět  právně
i prakticky uznával komunistický režim v Československu. Bez ohledu na proklamované
ideje a slovní šarvátky. Proto jsem nesl své trestní riziko a nesvaloval je na  lidi  deptané
tehdejší dobou. Státní bezpečnost tudíž nekriminalizovala  mou politickou činnost. Ani  to
dost dobře nešlo. Pracoval jsem ( tehdy jako skladový dělník ), nerozkrádal, nepodváděl.
Dříve, ani dnes. A tak právě na základě životních zkušeností zastávám názor:  Konec dobrý,
všechno dobré. 
Tato smířlivost je však oprávněná pouze tehdy:
a )  Když provinilý chybu nejenom přizná a omluví se za ní.
b )  Když ji urychleně napraví a neopakuje!  


S pozdravem a s přáním lepších dní Bohuslav HUBÁLEK ( adresa ).

.Další zpravodajství hodlám zveřejnit v pondělí 22. ledna 2001. xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx